12 C 2/2022-71 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] dne domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že poskytl žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru mPůjčka Plus, č. [anonymizováno] ze dne 2. 8. 2017, úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 931,77 Kč, splátek bylo ujednáno celkem 84. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 9,90 % p. a. a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaný postupně čerpanou jistinu pravidelně splácel, následně se však dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného využil žalobce svého práva a přípisem ze dne 26. 3. 2019 odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy mělo účinky zesplatnění celého závazku žalovaného, a to ke dni 26. 4. 2019. Žalovaný byl žalobcem upomínán o uhrazení dlužné úvěrové částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesí situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. Žalovaným dlužná a žalobci neuhrazená částka se sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši 250 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 8 302,72 Kč (do dne splatnosti) a dále [částka] (ode dne splatnosti do 5. 2. 2020), když žalobce dále požaduje smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 21. 10. 2021, č. j. [číslo jednací] vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Náchodě. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit. 5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 7. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ mPŮJČKA PLUS“ č. [anonymizováno], Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Sazebníku žalobce, historického výpisu z účtu žalovaného, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky činila 4 931,77 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když přehled splácení je zachycen na výpisu z úvěrového účtu žalovaného). Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného. Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to dopisem ze dne 26. 3. 2019. 8. Dne 2. 8. 2017 byla zaslána na bankovní účet žalovaného částku [částka]. 9. Přípisem označeným jako„ Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ ze dne 26. 3. 2019 má soud za prokázané, že žalobce tímto odstoupil od výše specifikované úvěrové smlouvy, a to pro prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek úvěru. Žalobce rovněž žalovaného rovněž upozornil na skutečnost, že odstoupením od smlouvy se celá pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru zesplatňuje, a proto žalovaného vyzval k zaplacení částky ve výši 15 033,87 Kč (což byly žalovaným neuhrazené dílčí splátky úvěru). 10. Poslední výzvou k uhrazení dlužné částky a poštovní obálkou má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Současně žalovaného upozornil, že v případě, že částku neuhradí, dojde k odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru. 11. Oznámením o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu má soud za prokázané že před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 12. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne 2. 8. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 4 931,77 Kč. Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když už měl informaci o klientovi z předchozího úvěru a úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného (žalovaný se poprvé dostal do prodlení se splátkou splatnou v lednu 2019). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, po tom, co se žalovaný dostal do prodlení, když dopisem ze dne 26. 3. 2019 žalovaného o tomto informoval. Zároveň žalovaného poučil o tom, že odstoupením od smlouvy dochází ke zesplatnění celého dlužného závazku žalovaného vůči žalobci a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním právního žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru v