12 C 241/2021-36 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného pojistného spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o povinné ručení [číslo] (dále jen " Smlouvy) dne 19. 4. 2012. Na základě Smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobci za roční pojistné za pojištění [značka automobilu], [registrační značka], částku 4 071 Kč, a to počínaje dnem 19. 4. 2012. V souladu se smluvními podmínkami bylo pro rok 2020 [číslo] navýšeno roční pojistné na 5 672 Kč ročně. Žalovaný pojistné nezaplatil. Z tohoto důvodu mu byla žalobcem dne 19. 6. 2020 zaslána kvalifikovaná upomínka k pojistné smlouvě [číslo] v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení nedoplatku pojistného a upozorněn na skutečnost, že pokud nedoplatek uhrazen nebude, dojde k zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani v dodatečné lhůtě dlužné pojistné nezaplatil, zaniklo pojištění z důvodu nezaplacení pojistného, a to ke dni 7. 8. 2020. O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný ze strany žalobce informován. Žalobce má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Ke dni zániku pojistné smlouvy byla dlužná částka vyčíslena ve výši 2 098 Kč, a to za pojistné období od 19. 4. 2020 do 7. 8. 2020. Žalobce dále uplatňuje nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ročně z celé dlužné částky, a to od 20. 4. 2020, do zaplacení dlužné částky. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní občanem Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa bydliště (sídla) žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, žalovaný měl v době uzavření smlouvy sídlo v České republice, kde se nachází i místo plnění a sídlo žalobce; cizí prvek vnesený do vztahu státním občanstvím žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit. 5. Soud vyzval žalovaného i žalobce, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami, návrhem pojistné smlouvy, pojistnými podmínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 8. S ohledem na to, že pojistná smlouva byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 19. 4. 2012, posuzoval soud věc podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2009. 9. Podle § 12 zákona o pojistné smlouvě, nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. 10. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění automobilu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané pojistné. Jelikož žalovaný pojistné neuhradil ani po upomínce žalobce, pojištění zaniklo. Žalovaný dluží žalobci na pojistném za období od 19. 4. 2020 do 7. 8. 2020 částku 2 098 Kč, která zahrnuje dlužné pojistné a poplatek za náklady pojistitele v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy, který si strany sjednaly. Žalovaný tuto dlužnou částku ani po výzvě žalobce neuhradil. Protože žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Splatnost dlužného pojistného nastala ke dni 19. 4. 2020 a od následujícího dne je žalovaný podle ust. § 1970 o. z. v prodlení a je povinen platit žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014. Jelikož žalobce požaduje uhrazení úroků z prodlení od 20. 4. 2020 do zaplacení, a proto mu soud přiznal i tyto úroky z prodlení. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.