10 C 260/2020-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 6.080 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku, z titulu smluv o zápůjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu nazvanou smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalované zapůjčil 6.000 Kč. Žalovaná si tuto částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy téhož dne. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit částku 10.440 Kč (zápůjčka ve výši 6.000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč). Žalovaná tak byla z titulu smlouvy o zápůjčce povinna právnímu předchůdci žalobce uhradit částku 10.440 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná uhradil pouze částku 5.510 Kč, poslední splátku dne [datum], žalobci tak v souladu s obchodními podmínkami vznikl nárok na uhrazení zbylé dlužné částky ve výši 4.930 Kč, která představovala dlužnou jistinu ve výši 3.796,68 Kč a dlužný zbytek poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.133,32 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Dále právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu nazvanou smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalované zapůjčil 6.000 Kč. Žalovaná si tuto částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy téhož dne. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázal vrátit částku 10.440 Kč (zápůjčka ve výši 6.000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč). Žalovaná tak byla z titulu smlouvy o zápůjčce povinna právnímu předchůdci žalobce uhradit částku 10.440 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 9.290 Kč, poslední splátku dne [datum], žalobci tak v souladu s obchodními podmínkami vznikl nárok na uhrazení zbylé dlužné částky ve výši 1.150 Kč, která představovala dlužnou jistinu ve výši 885,67 Kč a dlužný zbytek poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 264,33 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem právního předchůdce žalobce. Před podání žaloby žalobce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Smlouvami o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum], jejichž součástí jsou i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, má soud za prokázané, že žalovaná dvakrát požádala právního předchůdce žalobce o poskytnutí zápůjčky ve výši po 6.000 Kč, kdy za tímto účelem uvedla své příjmy a možnosti splácení půjčky. K žádosti žalované byly téhož dne uzavřeny smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobce žalované půjčil částku dvakrát 6.000 Kč s tím, že tuto vrátí vždy spolu s částkou souhrnných nákladů zápůjčky ve výši 4.440 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč. Půjčené částky ve výši dvakrát po 6.000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smluv, což vždy na smlouvě o zápůjčce stvrdila svým podpisem. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jakožto postupitel, postoupil na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovanou plynoucí z předmětných smluv o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum]. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce informoval žalovanou o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětných smluv o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum]. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení částky ve výši 11.165,83 Kč, a to nejpozději do [datum]. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 10. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 11. Žalovaná požádaal právního předchůdce žalobce dvakrát o poskytnutí zápůjčky ve výši 6.000 Kč. K žádosti žalované byly dne [datum] a dne [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobce žalované půjčil částku dvakrát 6.000 Kč s tím, že tyto vrátí spolu s úrokem a poplatky ve výši 4.440 Kč vždy v pravidelných 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Nedílnou součástí smluv o zápůjčce byly i smluvní podmínky. Půjčené částky žalovaná převzala v den podpisu smluv, což na smlouvách o zápůjčce stvrdila svým podpisem. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobce, jakožto postupitel, postoupil na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byly mimo jiné i žalované pohledávky za žalovanou plynoucí z předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaná byl o postoupení pohledávky informován dopisem právního předchůdce žalobce ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. 12. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ve vztahu k žalované má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 14. Dle tvrzení žalobce měly být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalované skutečně částku dvakrát 6.000 Kč jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaná podepsala smlouvy o zápůjčce, jejichž součástí jsou prohlášení žalované, že předmětné částky při podpisu smlouvy převzala. Na žalované tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradila. Žalovaná, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupovala. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovanou zavázal k úhradě zbylé částky ve výši 4.930 Kč spolu s ob