10 C 270/2020-17 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 54.614,36 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce žalovanému vyplatil částku 30.000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit částku 99.829 Kč (zápůjčka ve výši 30.000 Kč, obchodní úrok ve výši 45.829 Kč a administrativní poplatek ve výši 24.000 Kč). Žalovaný tak byl z titulu smlouvy o zápůjčce povinen právnímu předchůdci žalobce uhradit částku 99.829 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 1.664 Kč a poslední splátce ve výši 1.663 Kč. Žalovaný však platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce hradil pouze částečně. S ohledem na prodlení žalovaného s platbami žalobce zápůjčku dle smlouvy zesplatnil, a to ke dni [datum], když žalovaný své prodlení nenapravil ani do třiceti dnů od písemné výzvy žalobce k nápravě. Žalobce tak eviduje za žalovaným pohledávku v celkové výši 40.194 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 29.717 Kč, nesplaceného obchodním úroku ve výši 7.677 Kč a neuhrazeného administrativním poplatku ve výši 7.677 Kč. Žalobce v souladu se smlouvou požaduje rovněž úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 750 Kč. S ohledem na to, že žalovaný nehradil své závazky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas, požaduje žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení, a to za dobu do zesplatnění ve výši 254,90 Kč a za dobu od zesplatnění do doby podání žaloby, tedy do [datum], částku ve výši 2.316,12 Kč. Podle obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce žalobce uplatnil rovněž smluvní pokutu, a to za dobu do zesplatnění ve výši 254,90 Kč a za dobu od zesplatnění do doby podání žaloby, tedy do [datum], částku ve výši 2.316,12 Kč. Žalovaný na dlužné a výše specifikované částky dosud ničeho neuhradil, žalobci proto nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], jejíž součástí jsou i obchodní podmínky žalobce a sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut, má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil částku 30.000 Kč s tím, že žalovaný vrátí žalobci částku 99.829 Kč (zápůjčka ve výši 30.000 Kč, obchodní úrok ve výši 45.829 Kč a administrativní poplatek ve výši 24.000 Kč) v 59 měsíčních splátkách po [číslo] a poslední splátce ve výši 1.663 Kč. V případě neplacení sjednaných splátek měl žalovaný právo smlouvu zesplatnit a požadovat po žalovaném úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky do zesplatnění a ve výši 0,1 % z dlužné částky po zesplatnění. 5. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že vypůjčená částka ve výši 30.000 Kč byla žalovanému poukázána na jeho účet č. [bankovní účet] dne [datum]. 6. Ze splátkového kalendáře smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, jak měl žalobce své závazky splácet. 7. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] ke dni [datum] bylo zjištěno, jak žalovaný svůj závazek plnil a které částky žalovaným uhrazeny nebyly. 8. Z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného upozornil při prodlení žalovaného s úhradami splátek na možnost zesplatnění zápůjčky. 9. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce seznámil žalovaného, že došlo k zesplatnění předmětné zápůjčky. 10. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky v aktuální výši 44.423,96 Kč, a to bankovním převodem na bankovní účet žalobce č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo]. 11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 12. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Dle tvrzení žalobce měla být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně částku 30.000 Kč zapůjčil. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil. Žalobce rovněž prokázal, jaké další platby žalovaného v podobě obchodního úroku a administrativního poplatku byly mezi účastníky v souvislosti se zápůjčkou smluveny a jaké byly dohodnuty sankce v případě prodlení žalovaného s hrazením dohodnutých splátek. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě zbylé zapůjčené částky a dalších plateb, jak jsou specifikovány výše. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.185 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 3.300 Kč, tedy 9.900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál je za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit, ve výši 15.253 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.