10 C 274/2020-16 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5.476 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena rámcová smlouva o úvěru [číslo] která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný [právnická osoba] požádat o poskytnutí úvěru a [právnická osoba] tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Na základě uzavřené rámcové smlouvy pak byla uzavřena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Finanční prostředky ve výši 4.500 Kč byly žalovanému poskytnuty na jím uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne [datum], a to na základě předchozí SMS žádosti žalovaného. Poskytnuté finanční prostředky byl žalovaný povinen vrátit bezhotovostně v jediné splátce. Finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bezúročně a bezúplatně. Žalovaný se tak zavázal [právnická osoba] vrátit jednorázově částku ve výši 4.500 Kč, a to do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, protože do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Vzhledem k porušení povinností tak žalovanému vznikla v povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 976 Kč a rovněž zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Žalovaný byl k úhradě svého dluhu vyzván předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě rámcové smlouvy o úvěru [číslo] smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] finanční prostředky ve výši 4.500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit do [datum]. Toto však neučinil. Žalobce proto požaduje po žalovaném jistinu ve výši 4.500 Kč, smluvní pokutu ve výši 976 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný neprokázal, že by z požadovaného nároku cokoliv uhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek přešel nárok z právního předchůdce žalobce na žalobce. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce v řízení prokázal, že uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl částku 4.500 Kč. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku žalobci tak, jak se zavázal ve smlouvě o úvěru. Vedle nároku na uhrazení poskytnuté částky ve výši 4.500 Kč žalobci vznikl rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 976 Kč a zákonný úrok z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměny za zastupování za 2,5 úkonu právní služby po 200 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen a.t., (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a 3 režijní paušály za právní pomoci po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 168 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1.368 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.