3 C 139/2020-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 75 451,50 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že účastníci řízení mají ve svém podílovém spoluvlastnictví, kdy jejich podíly jsou stejné, bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], která je součástí pozemkové parcely č. st. [číslo] v katastrálním území Náchod a obci [obec]. Žalobkyně a žalovaný tuto jednotku užívají společně. S užíváním této jednotky jsou spojeny měsíční náklady, které v plné výši hradí žalobkyně a žalovaný na ně nikterak nepřispívá. Uvedené náklady se sestávají z pravidelné úhrady SVJ ve výši 3 700 Kč měsíčně a úhrady záloh na energie, které činí 1 693 Kč měsíčně a 410 Kč čtvrtletně. Žalobkyně tak za období od [datum] do [datum] (36 měsíců) již uhradila na pravidelných platbách do SVJ částku ve výši 133 200 Kč, z čehož polovina činí částku 66 600 Kč. Na úhradu energií žalovaný naposledy přispěl v měsíci únoru 2019, žalobkyně tak hradí energie za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8 851,50 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v žalobou uplatněné výši předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaný však dosud ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobkyni nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. V řízení soud vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky elektronickým platebním rozkazem ze dne 28. 4. 2020, č. j. EPR 81601/2020 - 6, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Proti němu si žalovaný podal v zachované lhůtě dne [datum] blanketní odpor prostřednictvím e-mailu, který řádně do tří dnů podal u zdejšího soudu v písemné podobě, konkrétně dne [datum]. 3. Součástí platebního rozkazu byla i výzva dle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby se žalovaný pro případ podání odporu ve věci vyjádřil ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu s tím, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok žalobce uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Žalovaný byl poučen, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Dále byl žalovaný poučen, že jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, označit důkazy k prokázání svých tvrzení. K vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Nemůže-li žalovaný podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinen před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání. Na výzvu soudu je povinen tvrzený vážný důvod prokázat. Žalovaný byl dále poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). 4. Podle § 153a odst. 1 věta prvá, o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 5. Žalovaný na výzvu soudu dle ustanovení § 114b o.s.ř. ve stanovené lhůtě nereagoval, proto ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. došlo ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku. Žalovaný v reakci na vydaný platební rozkaz v rámci svého odporu proti vydanému platebnímu rozkazu pouze uvedl (v podání doručeném soudu [datum], kterým žalovaný doplňoval onen výše uvedený blanketní odpor), že po prostudování návrhu na vydání platebního rozkazu uvádí, že s tímto nesouhlasí a uplatňovaný nárok neuznává. Dále žalovaný uvedl, že souhlasit se dá pouze s tím, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky bytové jednotky a že s vlastnictvím bytové jednotky a jejím užíváním jsou spojeny nějaké náklady. Zbylá tvrzení jsou dle žalovaného pouze jednostranná a nezakládají se na skutečnosti. 6. Povinnosti vyjádřit se ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř. dostojí žalovaný pouze tehdy, jestliže z jeho včasného podání vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává (což v daném případě formálně vzato bylo splněno) a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, kteréžto povinnosti žalovaný jednoznačně nedostál. Lze konstatovat, že vyjádření žalovaného k žalobě ze dne [datum], doručené soudu téhož dne, neobsahuje údaje nutné ke splnění povinnosti kvalifikovaně se vyjádřit ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř., jelikož především neobsahuje údaje týkající se věci samé a má to tedy pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se vůbec nevyjádřil, proto ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. došlo ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku (viz např. i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 26 Cdo 1265/2010, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3597/2007). 7. Vzhledem k tomu, že se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír a vzhledem k tomu, že k výzvě soudu dle ustanovení 114b o. s. ř. se ve stanovené lhůtě žalovaný nevyjádřil kvalifikovaným způsobem, došlo tak ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku dle § 153a odst. 3 o. s. ř. a soud rozhodl při splnění zákonných podmínek dle § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 137 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 019,79 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (4 140 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 12 420 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 2 797,20 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 19 137 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.