10 C 295/2020-18 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 17.100 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu nazvanou smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalované zapůjčil 10.000 Kč. Žalovaná si tuto částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy téhož dne. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit částku 17.400 Kč (zápůjčka ve výši 10.000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč). Žalovaná tak byla z titulu smlouvy o zápůjčce povinna právnímu předchůdci žalobce uhradit částku 17.400 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 300 Kč, poslední splátku dne [datum], žalobci tak v souladu s obchodními podmínkami vznikl nárok na uhrazení zbylé dlužné částky ve výši 17.100 Kč, která představovala dlužnou jistinu ve výši 10.000 Kč, dlužný zbytek úroku za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 1.168,97 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem právního předchůdce žalobce. Před podání žaloby žalobce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud, vycházeje z obsahu spisu, učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], jejíž součástí jsou i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, má soud za prokázané, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o poskytnutí zápůjčky ve výši 10.000 Kč, kdy za tímto účelem uvedla své příjmy a možnosti splácení půjčky. K žádosti žalované byla téhož dne uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalované půjčil částku 10.000 Kč s tím, že tuto vrátí spolu s částkou souhrnných nákladů zápůjčky ve výši 7.400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Půjčenou částku ve výši 10.000 Kč žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což na smlouvě o zápůjčce stvrdila svým podpisem. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jakožto postupitel, postoupil na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovanou plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce informoval žalovanou o tom, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení částky ve výši 24.815,05 Kč, a to nejpozději do [datum]. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 10. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 11. Žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o poskytnutí zápůjčky ve výši 10.000 Kč. K žádosti žalované byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobce žalované půjčil částku 10.000 Kč s tím, že tuto vrátí spolu s úrokem a poplatky ve výši 7.400 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly i smluvní podmínky. Půjčenou částku žalovaná převzala v den podpisu smlouvy, což na smlouvě o zápůjčce stvrdila svým podpisem. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobce, jakožto postupitel, postoupil na žalobce, jakožto postupníka, soubor pohledávek. Mezi těmito byla mimo jiné i žalovaná pohledávka za žalovanou plynoucí z předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem právního předchůdce žalobce ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky. Žalovaná dosud na dlužnou částku ničeho neuhradila. 12. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ve vztahu k žalované má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 14. Dle tvrzení žalobce měly být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle ust. § 2390 občanského zákoníku teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobce tvrdit a prokázat, že žalované skutečně částku 10.000 Kč jako zápůjčku poskytl. Žalobce svou povinnost tvrzení i důkazní splnil, když žalovaná podepsala smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je prohlášení žalované, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzala. Na žalované tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradila. Žalovaná, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupovala. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovanou zavázal k úhradě zbylé částky ve výši 17.100 Kč spolu s obchodním úrokem. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.252 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2.368 Kč. Soud se při svém rozhodování řídi