12 C 174/2021-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného pojistného ve výši 2 567 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že se žalovaným uzavřeli dne 28. 5. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo FLEXI – životní pojištění. Pojistná smlouva byla sjednána do 50 let věku pojištěnce, kdy výše pojistného měsíčně bylo sjednáno na 487 Kč. K ukončení pojistné smlouvy došlo dne 2. 11. 2020 z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Žalobce tak po žalovaném požaduje část dlužného pojistného odpovídajícího době trvání pojištění, tj. pojistné za dobu od 1. 6. 2020 do 2. 11. 2020, ve výši 2 567 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalovaného upomínal o uhrazení dlužného pojistného, žalovaný však ani přes výzvy žalobce na dlužném pojistném ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil ve svém podání doručeném soudu dne 27. 8. 2021, kdy uvedl, že nárok na zaplacení dlužné částky specifikované žalobou žalobce zcela uznává a požádal o splátkový kalendář. 3. Podle § 153a o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 4. Žalovaný uznal nárok uplatněný proti němu podanou žalobou, a to ve svém podání doručeném Okresnímu soudu v Náchodě dne 27. 8. 2021, podle § 153a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, když se nejedná o věc, ve které by nebylo možno uzavřít a schválit smír (§ 99 o. s. ř.). Soud zavázal žalovaného k úhradě žalobou uplatněné pohledávky i s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Při splnění podmínek citovaných ustanovení soud rozhodl rozsudkem pro uznání s tím, že lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., když soud vyhověl žádosti žalovaného o povolení možnosti dluh splácet v měsíčních splátkách. Výši splátek soud stanovil na částku 300 Kč měsíčně, když tato mu vzhledem k výši žalované částky přichází adekvátní, žalovaný nadto o splátky v této výši požádal. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení, tedy náhrady za tři úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní pomoci po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka podle ustanovení § 142a o. s. ř.) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a DPH ve výši 21 %. K aplikaci výše uvedených ustanovení se soud přiklonil s ohledem na skutečnost, že v daném případě se jednalo o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a zároveň bylo předmětem řízení peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu, který žalobce ve sporu zastupoval. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., na tři měsíce od právní moci rozsudku.