12 C 208/2021-36 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 6 523,19 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že se žalovanou uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobce se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalované elektřinu na adresu dvou odběrných míst. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobce. Dodávanou elektřinu za období od 30. 7. 2020 – 31. 8. 2020 žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] znějící na částku 3 404,44 Kč, splatnou dne 26. 11. 2020. Dále žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že se žalovanou uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny dne 22. 1. 2020, [číslo]. Žalobce se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalované elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobce. Dodávanou elektřinu za období od 5. 2. 2020 – 16. 3. 2020 a poté od 17. 3. 2020 – 31. 10. 2020 žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] [číslo] znějící na částku 502,71 Kč, splatnou dne 6. 4. 2020 a druhou fakturu znějící na 2 616,04 Kč, splanou dne 26. 11. 2020. Žalovaná ani přes upomínky žalobce na dlužné výše specifikované částky dosud ničeho neuhradila. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutkový tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů. Smlouvy o dodávce elektřiny a faktura prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byla žalovaná upomínána. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 8. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.</b> 11. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 energetického zákona (s ohledem na § 2079 o. z.). Žalovaná odbírala elektřinu na dvou odběrných místech. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrných míst elektrickou energii, což splnil, žalovaná však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnila, když vyfakturované částky za dodanou elektřinu ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatila. V dané procesní situaci bylo na žalované, aby tvrdila a následně taktéž i důkazně prokázala, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradila. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdila a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovanou zavázal k zaplacení dlužných a žalobcem vyfakturovaných částek za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 6 523,19 Kč. Žalobci vznikl rovněž nárok na smluvní úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu, když prodlení žalované nastalo den následující po ve finální faktuře stanovené splatnosti dlužné částky (výrok I. rozsudku). Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.