14 C 203/2020-31 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ], [IČO] (dále jen "Spořitelna") a žalobce uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž předmětem byly pohledávky Spořitelny, včetně pohledávky za žalovaným specifikované v čl. II. této žaloby. Spořitelna žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila. Důkaz: smlouva o postoupení pohledávek s relevantní částí přílohy oznámení o postoupení pohledávky potvrzení o zaplacení kupní ceny. Spořitelna uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 300000 Kč. Spořitelna v době uzavření Smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného, a žalovanému úvěr poskytla, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 8. 7% p.a. (dle Smlouvy). Žalovaný byl dle Smlouvy dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou (dle Smlouvy). Dle Smlouvy si smluvní strany dohodly, že úroky i ceny za úkony podle Smlouvy je Spořitelna oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce (kapitalizace). Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení resp. poskytoval částečné plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla Spořitelna rovněž oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s výše popsaným příslušenstvím. Spořitelna tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu [datum]. Z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 288966.72 Kč. V případě prodlení žalovaného má pak žalobce nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 288966.72 Kč. Žalobce dále požaduje příslušenství, a to: úrok z úvěru ve výši 8. 7% p.a. ode dne následujícího po dni zesplatnění (tedy ode dne [datum]) do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění (tedy ode dne [datum]) do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru ničeho neuhradil, dlužná jistina tedy přesně odpovídá dlužné jistině ke dni zesplatnění (tedy ke dni [datum]), jak vyplývá také z výpisu účtu žalovaného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Z transakční historie má soud za prokázané, jakým způsobem žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a dále, že žalovaný žalobci úvěr řádně nesplácel. 7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v částce 46 987,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 559 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 288 966,72 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.