15 C 1/2021-16 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 3 736 Kč z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Dále se domáhal zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 36,3 Kč, 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky 3 736 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Žalobce svá tvrzení prokázal listinami - Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Úvěrovou smlouvou, fotografiemi občanského průkazu žalovaného, fotografiemi platebních karet žalované, výpisem z účtu žalované, Sazebníkem poplatků, přehledem splátek a úhrad, opisem výpisu proplacení smlouvy, předžalobní výzvou a podacím archem. Tyto listiny prokazují, že žalovaná požádala žalobce o poskytnutí finančních prostředků na základě úvěrové smlouvy. Za tímto účelem se zaregistrovala na internetovém portále umístěném na webové stránce žalobce. Zadáním jedinečného podpisového SMS kódu na webové stránce [anonymizováno] uzavřela se žalobcem úvěrovou smlouvu. Při uzavírání úvěrové smlouvy byla identita žalované ověřena např. kopii občanského průkazu či výpisem z účtu žalované. Žalobce výši požadovaného úvěru schválil. Dle uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalobce dne [datum] na účet žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaná byla na základě úvěrové smlouvy povinna tento úvěr žalobci vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí včetně poplatku za sjednanou doplňkovou službu expresní výplata ve výši 199 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatku za sjednanou doplňkovou službu bezpečná splátka ve výši 99 Kč a poplatku za doplňkovou službu SMS servis. Současně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 3 % z jistiny úvěru (maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky) v případě, že žalovaná bude v prodlení se splacením úvěru nebo jeho části. V případě prodlení žalované se splacením úvěru, mohl žalobce žalované účtovat i účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním úvěru. Ke dni uzavření úvěrové smlouvy byla výše těchto nákladů vypočtena na minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání. Žalovaná žalobci úvěr v termínu splatnosti řádně neuhradila. Úvěr se stal splatným. Ke dni [datum] tak žalovaná žalobci dlužila částku v celkové výši 3 772,30 Kč, když jistina činila 3 000 Kč, dlužné poplatky činily 446 Kč, smluvní pokuta činila 90 Kč, účelně vynaložené náklady za vymáhání činily 200 Kč, úrok z prodlení činil 36,30 Kč. Žalovaná tuto pohledávku neuhradila ani po výzvě žalobce. 5. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako úvěrující poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázala ve smlouvě o úvěru, úvěr se stal splatným. Vedle nároku na uhrazení poskytnuté částky žalobci vznikl rovněž nárok na uhrazení sjednaných poplatků, smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů za vymáhání úvěru. Žalovaná tuto pohledávku žalobci řádně neuhradila. Vzhledem k uvedenému tak soud žalobci přiznal právo na zaplacení částky ve výši 3 736 Kč a zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované částky, výše poskytnutého úvěru a splátek a jejich počtu a termínu uzavření úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/96 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.