15 C 16/2021-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 6 862,60 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem, konkrétně ze smlouvy o revolvingovém úvěru, ceníku, Všeobecných obchodních podmínek, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu, Smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejích příloh, dohody o úplatě, oznámení o postoupení pohledávek, podacího lístku, výzvy k plnění, podacího lístku a obratové historie, zjistil soud následující skutkový závěr: Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které jí právní předchůdce žalobce poskytl úvěr s výší úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce poskytnuté finanční prostředky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek každé ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 250 Kč splatných vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopadem 2018. Účastníci si sjednali úrok 16,9 % ročně. Žalovaná však splátky úvěru řádně nehradila, proto právní předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil žalované, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. Žalovaná dluh neuhradila ani po výzvě žalobce. Ke dni [datum] činila dlužná pohledávka celkem částku ve výši 8 003,40 Kč, když jistina činila 4 870,60 Kč, úrok byl ve výši 837,10 Kč, poplatky činily 1 992 Kč a úrok z prodlení činil 303,70 Kč. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru a dohodl si s ní úrok. Žalovaná porušila svoji povinnost ze smlouvy, když úvěr řádně nesplácela. Proto právní předchůdce žalobce celou úvěrovou pohledávku zesplatnil. Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila. Právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. Ani po výzvě žalobce žalovaná ničeho neuhradila. Protože žalovaná svoji povinnost neplnila řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované částky, výše poskytnutého úvěru a termínu uzavření úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/96 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.