15 C 239/2021-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 10 641,10 Kč z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého na základě Smlouvy o [anonymizováno] ze dne [datum]. Dále požadoval na žalované zaplacení smluvního 19,9 % úroku ročně z částky 10 000 Kč od 29.1.2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 29.1.2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy ze dne [datum], z Dispozic ze dne [datum] a ze dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o flexikontu. Právní předchůdce žalobce podle této smlouvy pro žalovaného zřídil a vedl běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě této smlouvy a uzavřených dispozic ze dne [datum], které byly nedílnou součástí smlouvy umožnil žalované čerpat peněžní prostředky z běžného korunového účtu až do výše povoleného limitu ve výši 10 000 Kč za podmínky, že minimální měsíční kreditní příjem přesáhne 50% povoleného limitu. Žalovaná se také zavázala nepřekročit výši povoleného limitu. Ze stejných listin má soud za prokázané, že úroková sazby činila 19,90 % ročně. 5. Z oznámení o zrušení [anonymizováno] a převodu dluhu ze dne [datum] a oznámení ze dne [datum] má soud za prokázané, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání ze strany žalované právní předchůdce žalobce zrušil [anonymizováno] na účtu žalované č. [bankovní účet] a debetní zůstatek převedl na nově otevřený úvěrový účet [číslo] který byl ihned splatný. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalované pohledávky žalobci. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení výše uvedené pohledávky na žalobce. 8. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné pohledávky vzniklé na základě Smlouvy [číslo]. 9. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč. Ze stejných listin má soud za prokázané, že ke dni 25.1.2021 činila dlužná pohledávka 10 641,10 Kč, když jistina byla 10 000 Kč a splatné poplatky, pokuty a pojištění činily 641,10 Kč. 10. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou Smlouvu o [anonymizováno], v rámci níž byl pro žalovanou zřízen a veden běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě této smlouvy a uzavřených dispozic ze dne [datum], které byly nedílnou součástí smlouvy umožnil právní předchůdce žalobce žalované čerpat peněžní prostředky z běžného korunového účtu až do výše povoleného limitu ve výši [částka] za podmínky, že minimální měsíční kreditní příjem přesáhne 50% povoleného limitu. Žalovaná se také zavázala nepřekročit výši povoleného limitu. Úroková sazba činila 19,90 % ročně. Jelikož žalovaná opakovaně porušovala smluvní ujednání právní předchůdce žalobce zrušil [anonymizováno] na účtu žalované č. [bankovní účet] a debetní zůstatek převedl dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet [číslo]. Tento byl ihned splatný. Žalovaná o tomto byla vyrozuměna dopisem ze dne 22.10.2019 a ze dne 26.10.2019. Právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné pohledávky, ta však ničeho neuhradila. Ke dni 25.1.2021 činila dlužná pohledávka 10 641,10 Kč, když jistina byla 10 000 Kč a splatné poplatky, pokuty a pojištění činily 641,10 Kč. 11. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 708 až 715 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, podle něhož se smlouvou o běžném účtu banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby, a podle § 497 a následující obchodního zákoníku, podle něhož se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky a dlužník se zavazuje poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o Flexikontu, na základě které pro žalovanou zřídil běžný korunový účet. Zároveň umožnil žalované čerpat finanční prostředky z účtu do výše debetního zůstatku [částka] za podmínek obsažených ve smlouvě. Žalovaná smluvní podmínky porušila, a proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná pohledávku právnímu předchůdci žalobce řádně neuhradila. Právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci. Protože žalovaná svoji povinnost neplnila řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 2 252 Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované částky, výše poskytnutého kontokorentního úvěru a termínu uzavření úvěrové smlouvy a postoupení pohledávky. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/96 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.