15 C 24/2021-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky v celkové výši 40 330 Kč z titulu dlužné pohledávky vyplývající ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Dále požadoval kapitalizovaný úrok ve výši 2 027,74 Kč, 21,27 % úrok ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 902,78 Kč, 10 % úrok z prodlení ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], karty zákazníka má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 26 000 Kč. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě zákazníka. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s výše uvedeným úvěrem poplatek v celkové výši 23 140 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že úvěr ve výši 26 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 78 týdenních plátkách, každé ve výši 630 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,27 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamů postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku z výše uvedené smlouvy o úvěru. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum], podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která činila částku 40 330 Kč, když jistina byla 26 000 Kč a dlužný poplatek 14 330 Kč. Žalovaný poté na dlužnou částku ničeho neuhradil. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 26 000 Kč. Současně byl sjednán poplatek v celkové výši 23 140 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,27 % ročně. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě zákazníka. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že úvěr ve výši 26 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 78 týdenních plátkách, každé ve výši 630 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky v celkové výši 40 330 Kč, když jistina byla 26 000 Kč a dlužný poplatek 14 330 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce. Žalovaný poté na dlužnou pohledávku ničeho neuhradil a to ani po výzvě žalobce. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Žaloba je důvodná. 11. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu se smluveným poplatkem. Žalovaný úvěr ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně nevrátil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky, čímž porušil svůj závazek z této smlouvy. Úvěr se stal splatným. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z této smlouvy žalobci. Žalovaný dlužnou pohledávku nevrátil ani po výzvě žalobce. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 614 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 500 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 3 792 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 15. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavření smlouvy, výši dlužné částky a výši poplatku. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.