15 C 262/2021-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 29 855,60 Kč z titulu nezaplacení nepovoleného debetního zůstatku vzniklého na účtu žalovaného č. [bankovní účet]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet, smlouvy o vydání a používání platební karty, dodatku ke smlouvě o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet, dodatku ke smlouvě o zřízení a vedení [anonymizována dvě slova] a Všeobecných obchodních podmínek má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne 12.10.2011 se žalovanou smlouvu o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet, na základě které pro žalovanou zřídil a vedl účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Dne 29.9.2004 uzavřel žalobce se žalovanou dodatek ke smlouvě o zřízení a vedení [anonymizována dvě slova], na základě kterého poskytl žalované možnost čerpat finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] i do výše povoleného nezajištěného debetu do limitu 30 000 Kč. Povolený nezajištěný debet měl povahu kontokorentního úvěru. Povolený nezajištěný debet byl úročen úrokovou sazbou pro povolený debet na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zveřejněnou v [právnická osoba] 5. Z odstoupení od smlouvy ze dne 23.4.2020 má soud za prokázané, že žalobce odstoupil od smlouvy o vedení a zřízení běžného účtu, na základě které byl veden účet č. [bankovní účet], a to pro závažné porušení podmínek této smlouvy spočívající v nesplácení poskytnutého úvěru. Současně upozornil žalovanou, že limit povoleného debetu byl zrušen ke dni vyhotovení tohoto odstoupení. Zároveň vyzval žalovanou, aby neprodleně uhradila pohledávky z nepovoleného debetu. 6. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 18.5.2020 má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované zrušení účtu č. [bankovní účet] ke dni 18.5.2020 a převedení pohledávky ve výši 29 855,60 Kč na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. 7. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaná řádně nesplácela úvěr na účtu č. [bankovní účet]. Ze stejných listin má soud za prokázané, že pohledávka z tohoto účtu ve výši 29 855,60 Kč byla dne 15.5.2020 převedena na účet [bankovní účet]. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 14.4.2021 a podacího lístku ze dne 14.4.2021 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné pohledávky na účtu č. [bankovní účet] nejpozději do 21.4.2021. 9. Po provedení dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které zřídil a vedl pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky. Dne 29.9.2004 uzavřel žalobce se žalovanou dodatek ke smlouvě o zřízení a vedení [anonymizována dvě slova], na základě kterého poskytl žalované možnost čerpat finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] i do výše povoleného nezajištěného debetu do limitu 30 000 Kč. Povolený nezajištěný debet měl povahu kontokorentního úvěru. Povolený nezajištěný debet byl úročen úrokovou sazbou pro povolený debet na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zveřejněnou v [právnická osoba] Žalovaná úvěr čerpala, tento však řádně nehradila. Proto žalobce dopisem ze dne 18.5.2020 od smlouvy o vedení a zřízení běžného účtu odstoupil. Současně upozornil žalovanou, že limit povoleného debetu byl zrušen ke dni vyhotovení tohoto odstoupení a vyzval žalovanou k neprodlené úhradě pohledávky z nepovoleného debetu. Dne 15.5.2020 převedl žalobce pohledávku z běžného účtu č. [bankovní účet] ve výši [částka] na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Žalovaná pohledávku neuhradila ani po následné výzvě žalobce. 10. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 708 až 715 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, podle kterého se smlouvou o běžném účtu banka zavazuje zřídit od určité doby a v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby a ustanovením § 497 a následující obchodního zákoníku, podle něhož se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 13. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla řádně a v souladu se zákonem sjednána smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a následně smlouva o povoleném debetu. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když čerpaný úvěr na běžném účtu řádně nesplácela. Proto žalobce od smlouvy odstoupil, účet zrušil a pohledávku převedl na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani po další výzvě žalobce. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 195 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH, celkem tedy 2 647 Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované částky, termínu sjednání smlouvy a jejího ukončení. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/96 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.