15 C 294/2020-20 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal zaplacení nákladů za přepravu žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. V žalobě uvedl, že dne [datum] byl žalovaný převezen do protialkoholní záchytné stanice, neboť pod vlivem alkoholu ohrožoval vlastní život (chtěl se podřezat - demonstrativně). [příjmení] zkoušku ošetřovatelem Protialkoholní záchytné stanice nebylo možno provést z důvodu nespolupráce žalovaného. Orientační dechovou zkouškou, která byla provedena ZZS kraje [obec] byla naměřena hodnota 2,3 ‰. Žalovanému tedy vznikla povinnost uhradit náhradu za použití služebního vozidla ve výši 381 Kč. Dále žalobce uvedl, že dne [datum] byl žalovaný převezen do protialkoholní záchytné stanice opět v [obec], neboť pod vlivem alkoholu ohrožoval vlastní život. Provedenou dechovou zkouškou ošetřovatelem Protialkoholní záchytné stanice byla naměřena hodnota 2,11 ‰. Žalovanému tedy vznikla povinnost uhradit náhradu za použití služebního vozidla ve výši 404 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož žalobce již v návrhu samém souhlasil, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud provedl důkaz listinami – kopiemi technických průkazů vozidla, výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] a ze dne [datum], doručenkami, záznamy o převozu a záznamy protialkoholní záchytné stanice, vyčíslením náhrad za použití služebního vozidla při eskortě osob do protialkoholní záchytné stanice. Z dokazování provedeného zmiňovanými listinami vzal soud za prokázaný skutkový stav věci, který plně odpovídá tvrzením žalobce. 5. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zák. č. 65/2017 Sb., náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 6. Podle ustanovení § 24 odst. 2 zák. č. 65/2017 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 7. Podle § 24 odst. 3 zák. č. 65/2017 Sb., náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 8. Podle § 24 odst. 4 zák. č. 65/2017 Sb., pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 9. Žaloba je důvodná. Žalobci v souvislosti s dopravou žalovaného dne [datum] a dne [datum] na protialkoholní záchytnou stanici vznikly náklady v celkové výši 785 Kč. Žalovaný je povinen ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení žalobci uhradit náklady vzniklé s touto dopravou. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkony (výzva k plnění ze dne [datum], výzva k plnění ze dne [datum] a sepis žaloby) po 100 Kč. 13. Protože byl žalobce v řízení osvobozen od placení soudního poplatku a soud jeho návrhu v celém rozsahu vyhověl, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit tento soudní poplatek ve výši 1 000 Kč ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.