15 C 30/2020-206 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou ze dne 30.1.2020 domáhal, aby soud určil, že kanalizace vedoucí pod pozemkem p,č, [číslo] v úseku od revizní šachty, jíž do ní ústí kanalizační přípojka stavby [adresa], postavené na pozemku St.p.č. l93/3 až po zaústění do veřejné kanalizace, jejímž vlastníkem je [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], to vše v obci [obec], katastrálním území Velká Ves u [obec], část obce Velká Ves, je ve vlastnictví žalovaného, dále, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 560 Kč s příslušenství specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že je na základě kupní smlouvy uzavřené se žalovaným dne 1.7.2013, vlastníkem stavby [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] stavby č.p. l77, bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] stavby [adresa], bytový dům, stojící na pozemku st.p. [číslo] pozemků st.p.č. l91,/3, st.p.č. l92/3 a st.p. [číslo] vše v obci [obec], část obce Velká Ves, katastrální území Velká Ves u [obec]. Kanalizační přípojky, kterými je vnitřní kanalizace všech shora uvedených bytových domů napojena na stokovou síť, jsou vedeny zčásti pod pozemky shora uvedenými a zčásti pod pozemkem p. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace v obci [obec], kat. území [část obce] u [obec] vlastníkem je žalovaný. Pod pozemkem p. [číslo] jsou pak kanalizační přípojky revizními šachtami zaústěny do stokové sítě, která vede pod pozemkem p. [číslo] ústí do ní postupně stoky a přípojky vedoucí od budov č.p. l71, 172, 173, 188, 189, l90 a poté ústí do stokové sítě ve vlastnictví [právnická osoba] a kanalizace [obec] a.s. Žalobce dále uvedl, že mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce je vlastníkem kanalizačních přípojek shora uvedených bytových domů v části od napojení vnitřní kanalizace bytových domů po revizní šachy (v připojeném plánku modře vyznačené části). Sporné však je, kdo je vlastníkem kanalizace (kanalizačních stok) vedených pod pozemkem p. [číslo] v části od revizních šachet napojujících kanalizační přípojky budov po napojení do kanalizace ve vlastnictví Vodovody a kanalizace [obec] a.s., v připojeném plánku je část kanalizace, jejíž vlastnictví je sporné, vyznačena zeleně a část kanalizace, která je evidována v majetku [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], je vyznačena růžovou barvou. Sporná část kanalizace byla vybudována v letech 1970 - 71, investorem stavby byly Technické služby [obec]. Vzhledem ke stáří stavby je v současné době stav silnice na p. [číslo] i stav kanalizace pod ní uložené havarijní. [příjmení] se místy již propadá do kanalizace, která sama o sobě dožívá. V roce 2015 byla rekonstrukce této silnice i kanalizace schválena žalovaným s tím, že na rekonstrukci bylo vyčleněno v rozpočtu žalovaného 780.000 Kč, projektovou dokumentaci k tomu pro žalovaného zpracovala společnost [právnická osoba] V souvislosti se schvalováním tohoto rozpočtu města žalovaný telefonicky kontaktoval žalobce a upozornil jej, že bude nutné při rekonstrukci kanalizace vyměnit i přípojky k jednotlivým budovám s tím, že toto bude povinností žalobce. S tím žalobce souhlasil. V roce 2016 došlo k ucpání kanalizace. Když žalobce ohlásil žalovanému havarijní stav a žádal o opravu, žalovaný opravu odmítl zajistit a financovat s tím, že danou část kanalizace nechce a nemá zájem investovat do kanalizace vedoucí k poslednímu domu na konci města. Žalobce proto zajistil vyčištění kanalizace na vlastní náklady, [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] zaplatil za pročištění kanalizace 5 649 Kč. Situace se opakovala v roce 2019, kdy znovu došlo k ucpání kanalizace. Na nahlášenou havárii ([číslo]) reagoval žalovaný nejprve elektronicky zaslanou zprávou tak, že realizuje čištěni pouze před budovami v majetku žalovaného. Vzhledem k tomu, že hrozilo zaplavení bytů ve spodních patrech, byl žalobce nucen čištění kanalizace zajistit vlastním nákladem, za čištění zaplatil [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba] 3 560,40 Kč. Dne 9.10.2019 pak žalobce žalovaného žádal o proplaceni takto zaplacené částky a zároveň i o zajištěni řádné údržby kanalizace, Dopisem ze dne [číslo] sdělil žalovaný žalobci, že dle jeho názoru má celá sporná část kanalizace (v plánku zeleně vyznačená) charakter kanalizační přípojky, a je tak v jakémsi přesně nevymezeném spoluvlastnictví vlastníků jednotlivých napojených budov. Dle názoru žalovaného se žalobce stal vlastníkem resp. spoluvlastníkem kanalizace v této části na základě článku IV. odst. 3 kupní smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel dne 1.7.2013. Tímto ujednáním se žalobce stal vlastníkem kanalizačních přípojek budov až po napojení do stokové sítě, toho si byl žalobce vědom a v době, kdy byla smlouva uzavírána, vycházely obě smluvní strany z toho předpokladu, že se tím rozumí ty části, které jsou v připojeném plánku vyznačené modře. Žalobce zaplatil v roce 2016 částku 5 649 Kč a v roce 2019 částku 3 560 Kč za nezbytné vyčištění kanalizace, jejímž vlastníkem je žalovaný. Žalovaný by jako vlastník měl vlastním nákladem zajišťovat provoz a údržbu této stavby. Samotné rozhodnutí o tom, kdo a z jakého právního důvodu by měl v tomto případě nést náklady na vyčištění kanalizace, však v tomto případě k nastolení právní jistoty pevného základu pro právní vztahy účastníků nestačí. Žalovaný tvrdí, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno vlastnické právo ke kanalizaci, neboť je třeba najisto postavit, kdo má stavbu nadále obhospodařovat, provádět její údržbu, zajistit nezbytnou rekonstrukci. Je třeba přihlédnout k tomu, že stavba je v havarijním stavu a je nezbytně nutné v nejbližší době zajistit její rekonstrukci a bude tak na vlastníku stavby, aby do stavby významně investoval. Žalobce žalovaného vyzval dopisem z 11.12.2019 k zaplacení nákladů na vyčištění kanalizace a požádal jej o změnu stanoviska, pokud jde o sporné vlastnické právo. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 6.1.2020, přičemž setrval na svém právním názoru pokud jde o vlastnictví a spoluvlastnictví sporné stavby a projevil ochotu jednat o zřízeni služebnosti vedení kanalizačních přípojek v pozemcích žalovaného. S ohledem na postoj žalovaného žalobci nezbylo než se obrátit na soud. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že v žalobě uplatněný nárok neuznává v plném rozsahu a je přesvědčen, že není nadán pasivní legitimací ve věci. Žalovaný tak vychází z toho, že pokud žalobce v žalobě tvrdí, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno vlastnické právo ke kanalizační přípojce, která zajišťuje odvod odpadních vod z nemovitostí v jeho vlastnictví, měl by žalovat [právnická osoba] a kanalizace [právnická osoba], tedy provozovatele vodovodu a kanalizace a držitele příslušného povolení k jejich provozování mj. ve městě [obec] (dále jen [příjmení]). Žalovaný je tedy toho názoru, že žalobu tak, jak byla podána, je třeba zamítnout. Žalovaný dále uvedl, že považuje za nezbytné za situace, kdy žaloba neobsahuje byť jen uvedení rozhodného právního předpisu pro posouzení věci, zmínit pro věc určující ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoVaK“). Žalobce má tedy za zřejmé, že s uvedenou absencí relevantního právního posouzení v žalobě dochází k zásadnímu mísení pojmů, jako např. kanalizační přípojka, stoková síť, kanalizace, kanalizační stoka, kanalizace ve vlastnictví VaK, vnitřní kanalizace apod., proto žalovaný považoval rovněž za zásadní provést bližší objasnění uváděných pojmů. Žalovaný tedy ve svém vyjádření popsal definice pojmů vnitřní kanalizace, kanalizační přípojka a kanalizace dle ZoVaK. Žalovaný dále uvedl, že z uvedeného výčtu ustanovení ZoVaK je tak zřejmé, že by jistě bylo pro žalobce výhodné, aby vnitřní kanalizace z domů v jeho vlastnictví končila již na vnějším líci těchto budov, poté následovalo několik metrů kanalizačních přípojek, zakončených v žalobcem uváděných revizních šachtách, odkud by již následovala kanalizační stoka provozovaná VaK. Žalobce tedy v této perspektivě zjevně uznává své vlastnictví pouze k modrou barvou v k žalobě přiloženému plánku vyznačeným částem kanalizační přípojky, které mají být zakončeny v revizních šachtách před domy v jeho vlastnictví. ZoVaK však pojem„ revizní šachta“ nikterak nevymezuje a z věcného hlediska je zřejmé, že tato je součástí kanalizační přípojky, která je tedy, jak je již výše uvedeno, vymezena úsekem mezi vyústěním vnitřních kanalizace k zaústění do stokové sítě, provozované VaK. Za situace, kdy VaK považuje za stokovou síť tu, která je v k žalobě přiloženém plánku vyznačena růžovou barvou, je potom kanalizační přípojkou napojující nemovité věci ve vlastnictví žalobce právě ta, která je v k žalobě připojeném plánku vyznačena barvou zelenou. S uvedenou skutečností v souladu je tedy jí odpovídající ujednání obsažené v čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy (přiložené žalobcem k žalobě), kterou spolu uzavřeli žalobce a žalovaný 01.07.2013 (na základě