15 C 308/2021-21 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 17 815,98 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporovala. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze Smlouvy o sporožirovém účtu, Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 10.7.2001, Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 24.1.2007, žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, ceníku má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr na jejím účtu č. [bankovní účet] ve výši 10 000 Kč. Žalovaná byla oprávněna čerpat kontokorent průběžně a zavázala se nepřekročit jeho sjednanou výši. Žalovaná se dále ve smlouvě zavázala, že splatí žalobci celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do 1 roku od prvního čerpání kontokorentu. Pokud byl kontokorent ve stanovené lhůtě splacen, byla žalovaná oprávněna znovu kontokorent čerpat s tím, že tento musí být uhrazen vždy nejpozději do jednoho roku od prvního opětovného čerpání následujícího po úplném splacení kontokorentu. Zároveň byla sjednána úroková sazba kontokorentu ve výši 15,9 % ročně s tím, že žalobce byl oprávněn sazbu změnit v návaznosti na ekonomické a obchodní podmínky i během kalendářního roku. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] 5. Z výpisů z osobního účtu za období dubna 2015 až září 2020, informací o dluhu na účtu ze dne 13.4.2020 a ze dne 16.5.2020 a z poslední výzvy k podání žaloby ze dne 3.8.2020 má soud za prokázané, že kontokorentní úvěr byl navýšen na 15 000 Kč. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k úhradě dlužných pohledávek po splatnosti. Dopisem ze dne 3.8.2020 žalobce s ohledem na nepovolený záporný zůstatek na sporožirovém účtu žalované č. [bankovní účet] smlouvu o sporožirovém účtu a další dohody o službách souvisejících s účtem vypověděl a současně oznámil žalované převedení její pohledávky ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků č. [bankovní účet] a to ke dni 2.8.2020 a vyzval žalovanou k jeho úhradě. Ke dni převodu se jednalo o pohledávku ve výši 18 109,56 Kč, když jistina činila 17 747,98 Kč a úrok a úrok z prodlení činil 361,58 Kč. 6. Z podkladů pro soudní jednání má soud za prokázané, že ke dni 28.2.2021 činila dlužná částka 19 847,27 Kč, když jistina byla 17 815,98 Kč, úrok 1 053,45 Kč a úrok z prodlení byl 977,84 Kč. 7. Z výzvy k zaplacení ze dne 23.3.2021 a podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné úvěrové pohledávky. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které žalobce poskytl žalované kontokorentní úvěr na účtu č. [bankovní účet] ve výši 10 000 Kč, který byl později navýšen na 15 000 Kč. Žalovaná byla oprávněna čerpat kontokorent průběžně a zavázala se nepřekročit jeho sjednanou výši. Žalovaná se dále ve smlouvě zavázala, že splatí žalobci celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do 1 roku od prvního čerpání kontokorentu. Pokud byl kontokorent ve stanovené lhůtě splacen, byla žalovaná oprávněna znovu kontokorent čerpat s tím, že tento musí být uhrazen vždy nejpozději do jednoho roku od prvního opětovného čerpání následujícího po úplném splacení kontokorentu. Zároveň byla sjednána úroková sazba kontokorentu ve výši 15,9 % ročně s tím, že žalobce byl oprávněn sazbu změnit v návaznosti na ekonomické a obchodní podmínky i během kalendářního roku. Žalovaná porušila podmínky smlouvy. Žalobce proto s ohledem na nepovolený záporný zůstatek na sporožirovém účtu žalované dopisem ze dne 3.8.2020 smlouvu o sporožirovém účtu a další dohody o službách souvisejících s účtem vypověděl a současně oznámil žalované převedení její pohledávky ze sporožirového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovanou k její úhradě. Žalovaná dluh neuhradila. Ke dni 28.2.2021 činila dlužná pohledávka celkem 19 847,27 Kč, když jistina byla 17 815,98 Kč, úrok 1 053,45 Kč a úrok z prodlení byl 977,84 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila ani po výzvě žalobce. 9. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 497 a následující zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, podle něhož se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu a dohodl si s ní úrok. Žalovaná porušila svoji povinnost ze smlouvy. Žalobce s ohledem na nepovolený záporný zůstatek na sporožirovém účtu žalované, smlouvu vypověděl, celý debetní zůstatek převedl ze sporožirového účtu na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné pohledávky. Žalovaná dlužnou pohledávku řádně neuhradila. Protože žalovaná svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH, celkem tedy 2 252 Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované částky, výše poskytnutého úvěru a termínu uzavření úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/1996 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.