15 C 374/2021-22 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 32 624,33 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí revolvingovém úvěru [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] úvěrových podmínek a Rámcové pojistné smlouvy má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr s výší úvěrového rámce 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky žalobci splácet a to v pravidelných měsíčních splátkách, každé ve výši 4 % z dlužné částky, vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný byl povinen v případě zesplatnění úvěru uhradit žalobci jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10% z neuhrazené jistiny, neuhrazeného úroku a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. V případě, že by se žalovaný zpozdil se zaplacením splátky, měl žalobce právo naúčtovat žalovanému i smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobce měl právo i na účelně vynaložené náklady spojené s případným vymáháním pohledávky. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalobce prověřil úvěryschopnost žalovaného, když zkoumal jeho zaměstnání, příjmy, osobní poměry. Sám žalovaný ve smlouvě prohlásil, že všechny údaje týkající se zdroje a výše příjmu a jeho celkové finanční situace jsou pravdivé. 5. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 29.4.2021 a podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru [číslo] to nejpozději do 14 dnů ode dne sepsání této výzvy. 6. Z přehledu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr, dle smlouvy jej však řádně nesplácel. Ke dni 29.7.2021 činila dlužná pohledávka celkem částku 39 142,28 Kč, když dlužná jistina činila 29 999,33 Kč, smluvní pokuta činila 2 000 Kč, dlužné náklady za vymáhání činily 330 Kč, dlužný úrok činil [částka], dlužné poplatky činily 295 Kč a úrok z prodlení činil 560,77 Kč. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 20.5.2021 a podacího archu má soud za prokázané, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné pohledávky z úvěru [číslo] to nejpozději do 7 dnů. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr s výší úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalobce před uzavřením smlouvy prověřil úvěryschopnost žalovaného, když zkoumal jeho zaměstnání, příjmy, osobní poměry. Sám žalovaný ve smlouvě prohlásil, že všechny údaje týkající se zdroje a výše příjmu a jeho celkové finanční situace jsou pravdivé. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky žalobci splácet a to v pravidelných měsíčních splátkách, každé ve výši 4 % z dlužné částky, vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný byl povinen v případě zesplatnění úvěru uhradit žalobci jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10% z neuhrazené jistiny, neuhrazeného úroku a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. V případě, že by se žalovaný zpozdil se zaplacením splátky, měl žalobce právo naúčtovat žalovanému i smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobce měl právo i na účelně vynaložené náklady spojené s případným vymáháním pohledávky. Žalovaný úvěr čerpal, dle smlouvy jej však řádně nesplácel. Proto žalobce dopisem ze dne 29.4.2021 vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru nejpozději do 14 dnů ode dne sepsání této výzvy. Žalovaný dluh neuhradil. Ke dni 29.7.2021 činila dlužná pohledávka celkem částku 39 142,28 Kč, když dlužná jistina činila 29 999,33 Kč, smluvní pokuta činila 2 000 Kč, dlužné náklady za vymáhání činily 330 Kč, dlužný úrok činil 5 957,18 Kč, dlužné poplatky činily 295 Kč a úrok z prodlení činil 560,77 Kč. Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil ani po další výzvě žalobce. 9. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 13. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru. Žalovaný nesplnil svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázal ve smlouvě, nereagoval na výzvy k úhradě dlužné částky. Proto žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné úvěrové pohledávky včetně sjednaných poplatků a smluvních pokut. Žalovaný dluh nezaplatil. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 306 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 500 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 3 484 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 15. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalované, datu uzavření úvěrové smlouvy, datu zesplatnění úvěru a výší dlužné pohledávky. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.