5 C 277/2021-36 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalované žalobou o zaplacení částky 20 682 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná zavázala tyto prostředky vrátit nejpozději do 2. 5. 2019 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 682 Kč. Žalovaná svoji povinnost vrátit poskytnutý úvěr ve stanové době nesplnila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobce. Jelikož žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, domáhá se žalobce po žalované zaplacení částky 20 682 Kč a úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 3. Ze Smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] z [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se podle smlouvy zavázala poskytnutý úvěr včetně poplatku 10 682 Kč vrátit nejpozději do 2. 5. 2019. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované sděleno dopisem ze dne 2. 2. 2021 a současně byla žalovaná vyzvána, aby žalobci pohledávku zaplatila nejpozději do 3 dnů. 5. Po provedeném řízení dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: Žalovaná prostřednictvím internetových stránek žalobce [webová adresa] provedla svoji registraci na těchto internetových stránkách. Žalovaná poté zažádala právního předchůdce žalobce prostřednictvím webových stránek o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdce žalobce poskytnutí úvěru schválil, aniž provedl posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a dne 3. 4. 2019 poskytl bankovním převodem na účet žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit do 2. 5. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 10 682 Kč. Žalovaná však v době splatnosti ani poté na dlužnou pohledávku žalobci nic neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se stal věřitelem žalované žalobce. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. V souzeném případě se žalobce po žalované domáhá vrácení poskytnutého úvěru, úroků a poplatků, které se podle smlouvy o úvěru zavázala žalovaná zaplatit. Žaloba je pouze částečně důvodná. 14. Soud hodnotil smlouvu o úvěru podle shora uvedených ustanovení a dospěl k názoru, že je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 s. ú. Právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy o úvěru žalované poskytl částku 10 000 Kč. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, čímž se na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení převzal na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobce. Soud proto žalované dle § 1970 o. z. uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 10 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení pohledávky tak, jak je uvedena v předžalobní výzvě. Výše úroku je stanovena vládním nařízením č.352/2013 Sb. v platném znění. 15. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, soud neshledal důvodným požadavek žalobce na zaplacení částky 10 682 Kč a úroků z prodlení z této částky tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce měl ve věci úspěch v podstatě ve stejném rozsahu, v jakém byl úspěšný žalovaný. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů tohoto řízení.