5 C 308/2021-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 3 526,40 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že 11. 9. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 16. 12. 2015 úvěr 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit nejpozději do 4. 1. 2016. Dosud úvěr nevrátil. Pokud by soud neuznal nárok žalobce z titulu poskytnutí úvěru, žádá žalobce, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka postoupena žalobci. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce se rovněž jednání nezúčastnil, svoji účast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. 3. Žalobce soudu jako důkaz předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru společnosti [právnická osoba], ve které je jako„ zapůjčitel“ uveden žalovaný. Smlouva není datována a není podepsána„ klientem“. Totožnost osoby, která smlouvu uzavřela, není ve smlouvě žádným způsobem prokázána. Na základě této smlouvy měla být úvěrující společností poskytnuta částka 3 000 Kč na bankovní účet [bankovní účet]. Tento účet však není shodný s číslem účtu na jméno [jméno] [příjmení], na který byla, podle dalšího žalobcem předloženého důkazu, dne 16. 12. 2015 částka 3 000 Kč poukázána. 4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2991odst. 1 Občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, o co se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá podle shora citovaného ustanovení vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroků z prodlení. Žaloba není důvodná. 7. Žalobce soudu nepředložil žádné další důkazy (kromě shora citované Smlouvy o spotřebitelském úvěru), které by prokazovaly uzavření smlouvy žalovaným a poskytnutí úvěru žalovanému. 8. Žalobce se nezúčastnil soudního jednání, proto mu soud nemohl poskytnout poučení o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť toto poučení lze poskytnout pouze při soudním jednání a důkazy musí účastníci navrhnou nejpozději do skončení prvního jednání tak, aby nedošlo k porušení zásady koncentrace řízení (§ 118b odst. 1 o.s.ř.). 9. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 10. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které musí ten který účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, z níž vyplývá, kdo je nositelem důkazního břemene. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní následky, jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (rozsudek [spisová značka]). Protože se žalobce domáhá splnění závazku z úvěrové smlouvy podle shora citovaného ustanovení § 2395 Občanského zákoníku, bylo povinností žalobce prokázat svá tvrzení o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy a že žalovanému byl úvěr skutečně poskytnut. 11. Důkazy předložené žalobcem podle názoru soudu dostatečně neprokazují tvrzení žalobce o tom, že právní předchůdce žalobce se žalovaným smlouvu o úvěru uzavřel a že mu byl úvěr právním předchůdcem žalobce skutečně poskytnut. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci i v takových případech, kdy určitá skutečnost významná pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. větou první) nebo vůbec (vzato objektivně) nemohla být prokázána (rozs. [spisová značka]). Na základě zhodnocení žalobcem předložených důkazů nelze učinit závěr ani o pravdivosti tvrzení žalobce ani o tom, že by bylo nepravdivé. Nebyla prokázána ani skutečnost, že se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. 12. Žalobce z výše uvedených důvodů nese nepříznivé následky neunesení důkazního břemene v podobě zamítnutí žaloby. 13. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady vznikly v tomto řízení pouze žalobci, kterému je však z důvodu neúspěchu ve věci nemůže soud přiznat. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.