5 C 33/2021-71 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od 16.10.2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel dne 12.3.2019 se žalovaným Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě které žalovaný čerpal úvěr v částky [částka], [částka] a [částka]. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce provedl na základě údajů, které žalovaný žalobci poskytl, dále žalobce nahlédl do přístupných bankovních registrů a vyžádal si zprvu od zaměstnavatele žalovaného. Žalobce také zkoumal, zda vůči žalobci nejsou vedena exekuční či insolvenční řízení. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami 3 270 Kč měsíčně, splatnými vždy do každého 25: dne v měsíci počínaje měsícem následující po prvním čerpání překlenovacího úvěru. Dále byl žalovaný povinen hradit žalobci poplatky za poskytované služby podle Sazebníku úhrad za poskytované služby. Žalovaný své smluvně převzaté povinnosti neplnil, se splácením úvěru se dostal do prodlení. Žalobce žalovaného opakovaně vyzýval úhradě služných částek, všem bezvýsledně. Žalobce proto využil svého práva podle části A čl. VIII. odst. 2.2. Smlouvy a dopisem ze dne 15:9. 2020 vyzval žalovaného k zaplacení celého dluhu z titulu Smlouvy o úvěru ve lhůtě do 15.10.2020 Ke dni 15.10.2020 činila dlužná jistina [částka], dlužný smluvní úrok 24 057,02 Kč a úhrady dle sazebníku 260 Kč. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Potvrdil údaje žalobce uvedené o smlouvě o úvěru. [příjmení] názoru žalovaného však nedošlo k zesplatnění úvěru, neboť žalovaný požádal o odklad splátek. Na odklad měl podle názoru žalovaného nárok, neboť v prodlení se zaplacením kterékoliv splátky déle než 30 dnů. [ulice] splátku žalovaný zaplatil 2.3.2020, šlo o splátku za leden 2020. Žalovaný tvrdí, že splnil podmínky pro moratorium odkladu splátek a žalobkyně byla povinna mu odklad splátek umožnit. Protože žalobkyně odklad splátek žalovanému neumožnila, nemohlo dojít k zesplatnění úvěru. 3. Ze souhlasných tvrzení účastníků a dále ze žádosti o poskytnutí úvěru a Smlouvy o překlenovacím úvěru soud zjistil, mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak je uvedeno v žalobě a že povinností žalovaného bylo splácet úvěr ve splátkách po [částka] měsíčně, splátky byly splatné vždy ke každému 25. kalendářnímu dni v měsíci. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že žalovaný úvěr čerpal, tak jak je uvedeno v žalobě. 4. Z emailové korespondence předložené žalovaným soud zjistil, že žalovaný požádal dne 24.4.2020 o odklad splátek. Jako důvodu uvedl svoji nepříznivou finanční situaci. Žalobkyně jeho žádosti nevyhověla, jako důvod v emailové odpovědi ze dne 9.6.2020 uvedla, že v období od 26.12.2019 do 3.3.2020 byl v prodlení 69 dnů se splácením úvěru. 5. Z Výzvy k zaplacení dluhu soud zjistil, že dne 15.9.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celého úvěru a jeho příslušenství, tj. celkové částky [částka] nejpozději do 15.10.2020. 6. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů dospěl soud k tomuto skutkovému závěru: Dne [číslo] mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr celkem [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet splátkami v celkové výši [částka] měsíčně, splatnými vždy do každého 25. kalendářního dne v měsíci. Žalovaný se dostal do finanční tísně, přestal úvěr podle Smlouvy řádně splácet, poslední splátku zaplatil 2.3.2020, šlo opožděně poukázanou splátku za měsíc eden 2020. Od té doby žádnou splátku nezaplatil. Žalovaný dne 24.4.2020 požádal o odklad splátek. Žalobkyně jeho žádosti nevyhověla, jako důvod uvedla, že nesplnil zákonné podmínky pro povolení odkladu splátek, neboť ke dni 3.3.2020 byl v prodlení se splácením úvěr déle než 30 dnů. Výzvou ze dne 15.9.2020 sdělila žalobkyně, že ukončuje žalovanému konto stavebního spoření a snižuje jeho dluh o uspořenou částku [částka]. Současně vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu ze smlouvy ve výši [částka] ve lhůtě 30 dnů. 7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (dále jen „Obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 Obč. zák., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 124 Zák. [číslo] o spotřebitelském úvěru, stane-li se úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato povinnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoliv i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele předtím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné částky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. 10. Podle § 4 zák.č.177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblastí splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, Ochranná doba trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu. Podle § 3 odst. 1 tento zákon se použije na úvěr sjednaný a čerpaný před 26.3.2020. Podle § 3 odst. 3 písm. a), tento zákon se nepoužije na úvěr, u kterého byl úvěrovaný k 26.3.2020 v prodlení delším než 30 dnů s plněním peněžitého plnění. 11. Podle § 1970 Obč. zák., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá vrácení poskytnutého úvěru s odůvodněním, že v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru se celý nesplacený úvěr stal splatným. Žaloba je částečně pouze do výše splátek, které byl žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku povinen zaplatit. Celý nesplacený zůstatek úvěru se dosud nestal splatným, žalobce neprokázal, že byl úvěr zesplatněn v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními. Bylo povinností žalobce prokázat, že úvěr zesplatnil v souladu se shora citovaným ustanovením § 124 zák.č. 257/2016 Sb.. 13. Předně byl žalobce povinen prokázat, že řádně a včas reagoval na žádost žalovaného o použití ochranné doby (moratorium na splátky). Pokud žalovaný nesplňoval zákonné podmínky pro odložení splátek, byl žalobce povinen jej o tom bez zbytečného odkladu informovat a uvést i skutečnost, která je důvodem nevyhovění žádosti. Dále soud poukazuje na shora citované ustanovení §124 Zák. [číslo] podle kterého byl žalobce povinen nejprve vyzvat úvěrovaného k zaplacení dlužných splátek (pokud se žalovaný dostal se splácením do prodlení) a stanovit mu k zaplacení lhůtu nejméně 30 dnů. Teprve pokud by žalovaný nevyhověl této výzvě, byl žalobce oprávněn úvěr zesplatnit. Žalobce neprokázal, že tuto povinnost splnil, neprokázal, že dříve, než úvěr dne 15.9.2020 zesplatnil, vyzval žalovaného k zaplacení dlužných splátek ve lhůtě ne kratší než 30 dnů. Žalobce tedy neprokázal, že úvěr se stal splatným za splnění všech zákonných podmínek, včetně podmínky předcházející výzvy k zaplacení dlužných částek podle §124 Zák.č. 257/2016.. Žalobce se nezúčastnil dvou soudních jednání, která se ve věci konala, důvod svojí neúčasti ničím nedoložil, souhlasil, aby jednání proběhla v jeho nepřítomnosti. Soud proto nemohl žalobci poskytnout poučení o důkazní povinnosti podle § 118 odst. 3 o.s.ř.. Protože žalobce neprokázal že úvěr byl zesplatněn, nemůže po žalovaném požadovat zaplacení celého dosud nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut. Může po žalovaném požadovat pouze ty splátky, které se dosud staly splatnými. Ke dni vyhlášení rozsudku jde o splátky za únor 2020 až duben 2021 (splátka za duben 2021 byla podle citované úvěrové smlouvy splatná dne 25.5.2021). Jde tedy o celkem 15 splátek úvěru, přičemž jedna splátka činí podle uzavřené úvěrové smlouvy [částka]. Žalovaný tedy žalobci dluží [částka]. Protože si strany Smlouvy neujednaly výši úroku z prodlení, má žalobce právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení, tj. od 16.10.2020. Ve zbývající části žalobce splatnost pohledávky z titulu poskytnutého úvěru neprokázal, proto soud co do částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky žalobu zamítl. Zamítnutí žaloby co do částky [částka] s úrokem z prodlení tímto rozsudkem neznamená, že se žalobce v budoucnu nemůže žalobce po žalovaném této částky domáhat. Úspěšnost žalobce bude záležet na tom, zda a v jaké bude poskytnutý úvěr splatný. 14. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Ve sporu převážně uspěl žalovaný, který však náhradu nákladů řízení nepožadoval. Převážně neúspěšnému žalob