5 C 370/2021-45 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 22 350,59 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporovala. 3. Protože žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 12. 10. 2017, považuje soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou Smlouvu o poskytnutí úvěru, ke které jí poskytl kreditní kartu. Úvěrový limit byl sjednán do výše 20 000 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala platit úrok 12 % ročně a související poplatky. Žalovaná byla povinna hradit poskytnutý úvěr formou minimálních splátek ve výši 3 % z aktuální dlužné částky po ukončení každého účetního období, minimálně 200 Kč. 5. Z výpisů z osobního účtu za období květen 2019 až prosinec 2019 soud považuje zjištěné, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 22 350,59 Kč. Z poslední výzvy k úhradě a výpovědi smlouvy soud dále zjistil, že dne 8. 4. 2019 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky 6 206 Kč nejpozději do 10. 5. 2019. Z poslední výzvy před podáním žaloby soud dále zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky – nepovoleného přečerpání ve výši 22 350,59 Kč a úroků ve výši 1 974,06 Kč. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr do výše 20 000 Kč. Žalovaná nedodržela podmínky úvěrové smlouvy, když přečerpala poskytnutý kredit. Žalobce proto žalované smlouvu vypověděl a vyzval jí k úhradě dluhu pohledávky 22 350,59Kč a úroku ve výši 1 974,06 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila ani po výzvě žalobce. 7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 věta 1. Občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. V souzeném případě se žalobce po žalované podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku domáhá vrácení poskytnutý finančních prostředků. Žaloba je zcela důvodná. Žalobce prokázal, že žalovaná čerpala na základě smlouvy o úvěru prostřednictvím kreditní karty, která jí byla žalobcem poskytnuta, částku 22 350,59 Kč. Protože žalovaná porušila podmínky poskytnutí úvěru, poskytnutý úvěr řádně nesplácela, má žalobce právo na okamžité zaplacení celého čerpaného úvěru a poplatků, které byla žalované za poskytnutí úvěru účtovány. Žalovaná neprokázala, že z pohledávky žalobci zaplatila částku 22 350,59 Kč. Žalobci soud rovněž přiznal právo na zaplacení smluvního úroku 12 %, k jehož zaplacení se žalované ve smlouvě zavázala, a úroku z prodlení ode dne prodlení žalované se zaplacením pohledávky. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 895 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH, celkem tedy 2 347 Kč. Soud považuje žalobu za formulářovou, neboť u podepsaného soudu je podáno více obdobných žalob. Tyto žaloby je možné považovat za formulářové, neboť se v podstatě liší pouze údaji o konkrétním žalovaném a údaji týkajících se výše žalované částky, výše poskytnutého úvěru a termínu uzavření úvěrové smlouvy. Dle názoru soudu jsou tedy splněna kritéria stanovená v ustanovení § 14b odst. l vyhl. 177/1996 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.