6 C 15/2021-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovaným, když žalovaný byl povinen uhradit jednak poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a dále součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,52% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté finanční hotovosti a všech poplatků v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný dluh splácel, naposledy však zaplatil dne [datum]. Žalovaný na celkový dluh uhradil pouze částku 6 500 Kč, která byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 3 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost v částce 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka 1 500 Kč. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději toho dne právo na uhrazení celé dlužné částky. Současně vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalobce též požaduje smluvní úrok ve sjednané roční sazbě. 2. Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými žalobci a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. 3. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky celkem částku 23 000 Kč a to na dlužné jistině částku 15 000 Kč, na dlužném úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku ve výši 0,00Kč, na dlužném poplatku za administrativní činnost částku 1 000 Kč, na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 4 500 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky do sepisu žaloby nezaplatil žalovaný žádnou částku. Žalobce tedy žádá zaplacení částky 20 500 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad ve výši 5 500 Kč. 4. Žalobce dále žádá zaplacení úroku ve smluvené výši 19,52% ročně z dlužné jistiny, když tento je v kapitalizované výši za dobu od [datum] (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do [datum] (datum postoupení pohledávky) v částce 2 342,40 Kč a dále je žádán k zaplacení kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky) do [datum] (datum uzavření smlouvy o postoupení pohledávky) ve výši 1 141,56 Kč dále je žádán zákonný úrok z prodlení a to od [datum] do zaplacení ve výši platné v okamžiku začátku prodlení a současně je žádáno zaplacení smluveného úroku ve výši 19,52% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 5. Poskytovatel zápůjčky splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet zápůjčku. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z uzavřené smlouvy. Žalovanému byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaný byl povinen jednat poctivě a uvést pravdivé údaje. 6. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit. Platební rozkaz soud zrušil. 7. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilky - žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště hlášeném v CEO nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 8. Smluvní vztah vznikl za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o.z.). 9. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, když součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, což je obsaženo ve smlouvě i ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalobní tvrzení prokazuje žádost o zápůjčku, smlouva o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky. Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručovány na adresu jeho trvalého bydliště a vyvěšeny na úřední desce soudu. 10. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávky, k důkazu byla předložena také kopie oznámení o postoupení pohledávky adresovaná žalovanému. 11. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení. 12. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 122 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 14. Podle § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 15. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 16. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 17. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. O podmínkách smlouvy byl žalovaný náležitě poučen a informován. Soud neshledává se smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Smluvený úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Podmínky spotřebitelského úvěru byly žalovanému řádně a srozumitelně oznámeny- jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaný zůstal zcela nečinný.