6 C 250/2021-27 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Náchodě domáhal zaplacení částky 1 250 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] a.s., a žalovaným byla dne 27. 3. 2017 uzavřena smlouva o poskytnutí zápůjčky [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky v částce 250 Kč vrátit nejpozději do 21. 4. 2017 Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, konkrétně internetových stránek [webová adresa] a e-mailové komunikace. Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím právního zástupce k plnění, a to předžalobní upomínkou ze dne 9. 12. 2019. Žalovaný však žalobci ničeho neuhradil. Žalobce požaduje zaplacení částky 1 250 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 Kč od 22. 4. 2017 (den následující po datu smluvené splatnosti dle smlouvy o zápůjčce) do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. 2. Poskytovatel zápůjčky postoupil pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 6. 2017. 3. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit, a proto byl platební rozkaz soudem zrušen. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilky - žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud žalovanému doručil dne 7. 9. 2021. 5. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu dle § 115a o. s. ř nevyjádřili. Má se tedy za to, že žalobce i žalovaný konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci na základě listin. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. 6. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce, když součástí ujednání smlouvy o zápůjčce byl i závazek uhradit sjednaný poplatek za poskytnutí zápůjčky. K prokázání svých žalobních tvrzení žalobce předložil výpis z účtu, e-mailovou komunikace poskytovatele zápůjčky a žalovaného, smlouvu o postoupení pohledávek a předžalobní upomínku s podacím archem. Na návrh žalobce si soud od bankovního ústavu vyžádal informace o majiteli účtu a výpis z účtu žalovaného. Z uvedených listin soud zjistil, že dne 27. 3. 2017 právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na jím uvedený bankovní účet částku ve výši 1 000 Kč. Majitelem bankovního účtu, na který byla poskytnuta finanční částka, je žalovaný. Předmětná pohledávka včetně příslušenství a všech práv s nimi spojenými byla dne 7. 6. 2017 postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného ke splnění dluhu prostřednictvím svého právního zástupce dne 9. 12. 2019. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, by ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá vrácení poskytnuté zápůjčky a poplatků, které se podle smlouvy o zápůjčce zavázal žalovaný zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Žaloba je pouze částečně důvodná. 13. V řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jejímž obsahem by byl závazek žalovaného vrátit poskytnutou částku 1 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky v částce 250 Kč nejpozději do 21. 4. 2017. Jelikož žalobce nepředložil soudu jakožto důkaz předmětnou smlouvu o zápůjčce, nemohl soud zhodnotit její obsah ani její platnost. Žalobci se v rámci řízení podařilo toliko prokázat, že žalovanému byla poskytnuta dne 27. 3. 2017 částka 1 000 Kč, přičemž žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, čímž se na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení převzal na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobce. Soud proto žalovanému dle § 2991 o. z. uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 1 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to včetně úroku z prodlení, které jsou přiznány podle § 1970 o.z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě k plnění. Soud má za to, že výzva ze dne 9. 12. 2019, která byla odeslána dne 10. 12. 2019 byla doručena dne 13. 12. 2019 (§ 573 o. z.), za poslední den pro plnění je třeba považovat den 16. 12. 2019 (14. 12. 2019 byla sobota, poslední den plnění připadá na první bezprostředně následující pracovní den). Žalovaný je tak v prodlení od 17. 12. 2019. Výše úroku je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. v platném znění, žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 %. 14. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, jejímž obsahem by byl závazek žalovaného vrátit poskytnutou částku 1 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky v částce 250 Kč nejpozději do 21. 4. 2017, soud neshledal důvodným požadavek žalobce na zaplacení částky 250 Kč a úroků z prodlení tak, jak jsou uvedeny ve výroku II tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 893,40 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 250 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.