64 C 7/2021-24 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 840 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 840 EUR od 12. 9. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že na základě objednávky žalované [číslo] provedla přepravu zboží z místa nakládky [anonymizována tři slova], [číslo] Genk, Belgie, do místa vykládky [obec a číslo], [PSČ] [obec], Česká republika Cena dopravy byla sjednána v částce 840 EUR. Žalobkyně uskutečnila v souladu s objednávkou tuto přepravu z místa nakládky na místo vykládky dne 20. 7. 2020. 2. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] dne 28. 7. 2020 s datem splatnosti 11. 9. 2020 znějící na částku 840 EUR. Žalovaná porušila povinnost plynoucí jí z výše uvedené a mezi účastníky řízení uzavřené smlouvy, když neuhradila cenu přepravy. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, ta však ani přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho. Za této procesní situace tak žalobkyni nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je právnickou osobou se sídlem na území Maďarska, žalobkyně právnickou osobou se sídlem na území České republiky a k přepravě došlo z Belgie do České republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Vztah mezi účastníky se řídí Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené jako vyhlášce Ministerstva zahraničních věcí [číslo] Sb., ze dne 27. 11. 1974. Dle čl. 31 odst. 1 písm. b) CMR lze v případě smluv spadajících do jejího režimu žalovat u soudů místa, kde leží místo určené k vydání zásilky. [město] vydání zásilky byla obec Horní Němčí, v České republice, pravomoc českých soudů je tímto dána. Věcná příslušnost je potom dána ust. § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. Strany nevyužily možnost volby rozhodného práva pro smlouvu, kterou Úmluva dává. Proto se smlouva poté, co daná problematika není kryta přímou úpravou obsaženou v Úmluvě, bude řídit právní úpravou stanovenou na základě kolizní metody, tj. vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena po 17. 12. 2009, kdy je účinné tzv. Nařízení Řím I (NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy), právním řádem určeným na základě tohoto nařízení. Dle čl. 5 Nařízení je právem rozhodným pro takové smlouvy právo země obvyklého bydliště dopravce za předpokladu, že se místo převzetí nebo místo doručení nebo obvyklé místo bydliště odesílatele nacházejí rovněž v této zemi. V daném případě je tedy rozhodné právo České republiky. 6. Žalovaná byla vyzvána dle § 114b o. s. ř., aby se ve věci vyjádřila ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení s tím, že ve vyjádření je povinna uvést, zda nárok žalobkyně uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Žalovaná byla poučena, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Dále byla žalovaná poučena, že jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, označit důkazy k prokázání svých tvrzení. K vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Žalovaná byla dále poučena, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). 7. Podle § 153a odst. 1 věta prvá, o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 8. Vzhledem k tomu, že se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír a vzhledem k tomu, že k výzvě soudu dle ustanovení 114b o. s. ř. se ve stanovené lhůtě žalovaná nevyjádřila kvalifikovaným způsobem, došlo tak ke vzniku fikce uznání žalovaného nároku dle § 153a odst. 3 o. s. ř. a soud rozhodl při splnění zákonných podmínek dle § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně, má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 542,60 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 121 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (2 020 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 6 060 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 921,60 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 9 542,60 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.