10 C 230/2022-25 — Okresní soud v Náchodě

1. Platební rozkaz ze dne [datum] byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaných (§ 173 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 21 536,99Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. a III. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovanými Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovaným poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to za úplatu, úrok a dále za administrativní poplatek ve výši 600 Kč, který byl splatný jednorázově při výplatě úvěru. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 14 400 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 20% z jistiny, tedy z úroku ve výši 4 000 Kč, úplaty ve výši 9 800 Kč a administrativního poplatku ve výši 600 Kč Smlouvou se žalovaní zavázali uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 33 800 Kč, po odečtení administrativního poplatku ve výši 600 Kč, který byl splatný jednorázově při výplatě úvěru, ve 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč. Složení každé jednotlivé splátky je uvedeno v Předpisu splátek pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Předpis splátek“), který žalovaní stvrdili svými vlastnoručními podpisy současně při uzavření Smlouvy. Žalovaní si sjednanou jistinu v hotovosti převzali při podpisu Smlouvy, což stvrdili svými podpisy Smlouvy. Žalovaní před podáním návrhu uhradili na svůj závazek vyplývající ze Smlouvy administrativní poplatek ve výši 600 Kč a dále částku v celkové výši 22 263,01 Kč. Žalovaní se dne [datum] dostali do prodlení se splácením svého závazku vyplývajícího ze Smlouvy, neboť řádně a včas neuhradili 9. splátku splatnou dne [datum]. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem [datum], nastala splatnost celého úvěru. Žalobkyně započetla platby žalovaných následujícím způsobem: částku ve výši 8 463,01 Kč na jistinu, částku ve výši 9 800 Kč na úplatu a částku ve výši 4 000 Kč na úrok. Za prodlení byla žalovaným v souladu s čl. IV. odst. 2. Smlouvy uložena smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně žalované vyzývala k uhrazení dlužné částky. Žalovaní dosud na dlužnou částku ničeho neuhradili. 3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovali. 4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaní nevyjádřili. Proto má soud za to, že žalovaní s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany měly v době uzavření smlouvy sídlo, bydliště (místo podnikání) v České republice, kde se nachází i místo plnění, takže cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalované nemůže svou intenzitou toto převážit. 6. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanými uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovaným úvěr ve shora popsané výši. Žalovaní se zavázali poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalované k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalovaným zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Žalobkyně uzavřela s žalovanými dne [datum] smlouvu [číslo] (dále jen,, Smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalovaným úvěr na částku 20 000 Kč. Žalovaní se zavázali vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 13 800 Kč spočívající v úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 33 800 Kč. 12. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1872 odst. 1 o. z. Je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobkyně a žalovaných došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč, a žalovaným tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru a půjčky, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí finančních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 19. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. a III. tohoto rozsudku. O lhů