10 C 302/2022-32 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 037 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřel dne [datum], s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen,, Smlouva“), jejímž předmětem byla částka ve výši 7 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 5 852 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 215 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení, sjednané splátky nehradil řádně a včas. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 17 6. 2016 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 10 037 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 10 037 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 466,78 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 570,22 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 126,59 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 21,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 466,78 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 466,78 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovaného vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 5. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění: 6. Smlouvou ze dne [datum], [číslo] všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný poskytnutou částku čerpal jednorázově v hotovosti, v den uzavření Smlouvy. Z předmětné smlouvy rovněž plynula žalovanému povinnost uhradit žalobkyni další poplatky. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí z výše uvedených smluv, v žalované výši. 8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděných smluv o půjčce z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením. 9. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalovanému zasílána prostřednictvím doručovatele poštovních služeb. 10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 11. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 12. Právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba] - uzavřel s žalovaným smlouvy o půjčce, a to dne [datum], na základě kterých se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému půjčky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný poskytnuté částky čerpal jednorázově. Ze smluv rovněž plynula žalovanému povinnost uhradit žalobkyni–v případě prodlení s uhrazením půjčky další poplatky. 13. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaný, v žalované výši. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Následně byl žalovaný upomínán o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 14. Vzhledem k tomu, že byly smlouvy o půjčce uzavřeny v roce 2005, posuzoval soud věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), když § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 15. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Podle § 524 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 17. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. - jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 18. Podle § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění rozhodném na počátku prodlení výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Z úřední činnosti je soudu známa výše repo sazby stanovené ČNB pro rozhodné období, přičemž žalovaný úrok není vyšší než zákonný. 19. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 20. Dle tvrzení žalobkyně měla být mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Bylo procesní povinností žalobkyně tvrdit a prokázat, že žalovanému skutečně předmětnou částku jako půjčku poskytla. Žalobkyně svou povinnost tvrzení i důkazní splnila, když žalovaný podepsal smlouvu o půjčce, jejíž součástí je prohlášení žalovaného, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzal. Na žalovaném tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobci uhradil. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupoval. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k úhradě uvedené částky. Soud žalobkyni rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální náhrada hot