10 C 34/2022-42 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 208,68 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel dne 13. 11. 2017 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen,, Smlouva“), jejímž předmětem byla úvěrovaná částka ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 16 372 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 36 372 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 598 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení, sjednané splátky nehradil řádně a včas a za celou dobu trvání uhradil částku ve výši 19 499,99 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 9 708,68 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 14. 1. 2019 do 7. 6. 2021. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 8 500 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Dne 19. 7. 2021 uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovaného vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] informací o úvěru má soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] v žalované výši. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 18. 10. 2021 a archem české pošty má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky nejpozději do dne 1. 11. 2021. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Právní předchůdce žalobce - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a.s - uzavřel s žalovaným dne 19. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a.s, zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 16 372 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 36 372 Kč. 12. Dne 21. 12. 2020 došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne 18. 1. 2021. Následně byl žalovaný upomínán o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2021. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 13. Dne 19. 7. 2021 došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným, v žalované výši. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne 5. 8. 2021. Následně byl žalovaný upomínán o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 14. V daném případě byla smlouva o úvěru i smlouva o půjčce uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 15. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 17. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne 29. 11. 2019 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 21. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a.s - a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 22. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru a půjčky, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, a že na základě těchto smluv dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení],