10 C 359/2022-34 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 6 774 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované půjčil částku 7 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 5 302 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč a pojistného (bylo-li sjednáno). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4 090,05 Kč a dlužný poplatek částku 2683,95 Kč došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem stran právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná je stále, i přes předžalobní výzvy právního předchůdce žalobkyně a žalobkyně v prodlení se zapůjčenou částkou. Za této procesní situace proto žalobkyni nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. 4. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobkyně je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o zápůjčce prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byla žalovaná upomínána. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k žalované má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobkyně za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 12. Dle tvrzení žalobkyně měla být mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Jelikož smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. k jejímu uzavření dojde dle § 2390 o. z. teprve přenecháním druhově určené věci, tj. peněz, bylo procesní povinností žalobkyní tvrdit a prokázat, že žalované skutečně částku 7 000 Kč jako zápůjčku poskytla. Žalobkyně svou povinnost tvrzení i důkazní splnila, když žalovaná podepsala smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je prohlášení žalované, že předmětnou částku při podpisu smlouvy převzala. Na žalované tak bylo tvrdit a prokázat v rámci tohoto řízení, že žalovanou částku žalobkyni uhradila. Žalovaná, v řízení zcela pasivní, však takto nepostupovala. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovanou zavázal k úhradě zbylé zapůjčené částky. Soud žalobkyni rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.