10 C 70/2022-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen,, Smlouva“), jejímž předmětem byla úvěrovaná částka ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 55 776 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení, sjednané splátky nehradil řádně a včas a za celou dobu trvání uhradil částku ve výši 16 000,01 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 8 079, 24 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 7 920, 77 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 39 775,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 21 920,76 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 17 855, 23 Kč. Žalobkyně v soudním řízení učinila rozhodnutí neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje následující: nesplacená jistina 21 920,76 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 533,04 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 10 483,12 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 988,12 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3 850,95 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 441,37 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 2. 1. 2021 do 11. 6. 2021, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 21 920,76 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 792,75 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 2. 1. 2021 do 11. 6. 2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 21 920,76 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 507,32 Kč ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 21 920,76 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 2. 1. 2021 do 10. 6. 2021. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 3 507,32 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně žalovaného vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] informací o úvěru má soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky původnímu věřiteli vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] v žalované výši. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením. 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky nejpozději do dne [datum]. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Právní předchůdce žalobce - [právnická osoba] [anonymizována tři slova] - uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 16 372 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 36 372 Kč. 12. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Následně byl žalovaný upomínán o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 13. V daném případě byla smlouva o úvěru i smlouva o půjčce uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 14. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto má