12 C 117/2022-36 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 1 520 Kč a zákonných úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že žalovaná cestovala městskou hromadnou dopravou v [obec], přičemž se při kontrole na výzvu revizora neprokázala platným jízdním dokladem, čímž žalovaná porušila povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona a přepravního řádu. Právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na uhrazení jízdného a přirážky za dlužné jízdné. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou coby postupníkovi. Žalovaná však dlužnou částku ani přes výzvu žalobce neuhradila. 2. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že, ani žalobce, ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. souhlasili již v podání žaloby s tímto postupem, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla dne [datum] v 9:34 hodin v [obec] na lince 13, podrobena přepravní kontrole, při které se na výzvu kontrolora neprokázala jízdním dokladem. 6. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že žalovaná použila prostředky městské hromadné dopravy v [obec], přičemž při přepravní kontrole se neprokázala jízdním dokladem, tak jí vznikla povinnost uhradit ve dlužnou cenu jízdného v celkové výši 20 Kč (á 20 Kč jedna jízdenka) a 1x přirážku k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů) ve výši 1 500 (á 1 500 Kč jedna přirážka), tedy částku v celkové výši 1 520 Kč. Žalovaná na místě, ani jízdné, ani přirážku k jízdnému nezaplatila. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce a žalovaná o uvedeném byla řádně informována. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit dlužné jízdné ve výši 20 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to ode dne, následujícím po přepravní kontrole žalované. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyni žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.