12 C 20/2022-32 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky v celkové výši 3 060 Kč, úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že žalovaná dne 9. 10. 2021 a dne 18. 10. 2021 cestovala městskou hromadnou dopravou v [obec], přičemž se při kontrole na výzvu revizora neprokázala platným jízdním dokladem, čímž žalovaná porušila povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona a přepravního řádu. Žalobci tak vznikl nárok na uhrazení jízdného a přirážky za dlužné jízdné. Žalovaná však dlužnou částku ani přes výzvu žalobce neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 9. 10. 2021 a 18. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla dne 9. 10. 2021 v 9:31 hodin v [obec], a dále dne 18. 10. 2021 v 14:40 hodin v [obec], podrobena přepravním kontrolám, při kterých se na výzvu kontrolora neprokázala jízdním dokladem. 7. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná použila 2x prostředky městské hromadné dopravy, přičemž při přepravní kontrole se neprokázala jízdním dokladem, tak jí vznikla povinnost uhradit dlužnou cenu jízdného v celkové výši 30 Kč (2x jízdné) a přirážky k jízdnému (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů) ve výši 3 000 Kč (2x 1 500 Kč), tedy částku v celkové výši 3 060 Kč. Žalovaná na místě, ani jízdné, ani přirážku k jízdnému nezaplatila. Soud tedy po zjištění, že nárok žalobce je důvodný, rozhodl tak, že žalobě vyhověl a uložil žalované uhradit jízdné ve výši 60 Kč, dlužnou přirážku k jízdnému ve výši 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to vždy ode dne následujícím po přepravní kontrole žalované. 9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.