12 C 99/2022-57 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky ve výši 14 094 Kč z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalované. Žalobce se žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu dne [datum] ve výši 10 000 Kč a finanční prostředky byly převedeny na účet na jméno žalované. Žalovaná na splátku úvěru uhradila dne [datum] částku 1 045 Kč a dne [datum] částku 1 006 Kč. Jelikož žalovaná nehradila svůj závazek řádně, byla jí žalobcem naúčtována 2x smluvní pokuta ve výši á 500 Kč a další náklady úvěru. Jelikož žalovaná řádně svůj dluh nesplácela, žalobce dluh z uvedeného úvěru zesplatnil, a to ke dni [datum]. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky 14 094 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny 9 166 Kč, poplatků 396 Kč, úroků ve výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů 460 Kč a smluvních pokut ve výši 2 112 Kč. Žalovaná na uvedenou výzvu nijak nereagovala. Žalobce tak požaduje úhradu neuhrazené částky ve výši 14 094 Kč, úroků z prodlení a obchodních úroků. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Soud v projednávané věci provedl tyto důkazy:</b> 5. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru kamali, občanským průkazem žalované, přehledem základních poplatků, úvěrovou smlouvou má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvou dne [datum] na úvěrovanou částku 10 000 Kč. [příjmení] žalované byla ověřena. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář a přehled plateb pro případ prodlení žalované. 6. Potvrzením o provedení bonity klienta, má soud za prokázané, že žalovaná doložila, že má průměrné příjmy ve výši 27 000 Kč, neprochází registry dlužníků a hradí své závazky. 7. Potvrzením o platbě má sodu za prokázané, že na účet žalované byla dne [datum] zaslána platba 10 000 Kč. 8. Opisem z výpisu proplacení smlouvy má soud za prokázané, že žalované dne [datum] byla vyplacena žalobcem částka 10 000 Kč. 9. Potvrzením o provedené platbě od společnosti [právnická osoba] má soud za prokázané, že žalovaná ze svého bankovního účtu pro ověření své totožnosti zaslala na účet žalobce částku 1 Kč. 10. Výzvou ke splacení celé půjčky ze dne [datum] a poslední výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě 4 436 Kč, a to obratem, resp. 12 852 Kč. 11. Přehledem odeslané pošty a předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky a uvedená výzva byla žalované zasílána. 12. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 13. Žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalobní tvrzení prokazuje formulář o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. Žalobce se dotazoval na úvěruschopnost žadatele, ten se zavázal, že informace uvedl pravdivě. Žalobce zkoumal řádně bonitu žalované. Poskytnutí úvěru dokládá potvrzení žalobce o provedené platbě na účet žalované. Výše poplatků vyplývá z uzavřené úvěrové smlouvy a obchodních podmínek planých v době uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k uhrazení dlužné částky, což dokládá předžalobní upomínka. 14. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala. 20. Žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytl jí peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala tyto prostředky a sjednané poplatky vrátit ve sjednané lhůtě. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Smluvní pokuta byla vyúčtována stejně jako náklady na uplatnění. Žalovaná byla seznámena s povinností hradit sjednané poplatky, účelně vynaložené náklady a v případě porušení smluvní povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Protože žalovaná svoji povinnost neplnila řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 22. Výše uvedenou částku je žalovaná povinná zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.