14 C 286/2021-28 — Okresní soud v Náchodě

1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ 173/1, 2 o. s. ř.). 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že poskytl žalovanému dne [datum], [datum] a dne [datum] samopláteckou péči. Z tohoto titulu žalobci vznikl v souladu s příslušnými položkami přílohy [číslo] zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, nárok na úhradu samoplátecké péče v celkové výši 2 263,80 Kč, vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum]. Žalovaný byl v souladu s citovaným právním předpisem povinen uhradit samopláteckou péči ve lhůtě dle vystavené faktury. Do dnešního dne žalovaný na pohledávku žalobce nic neuhradil, ač k tomu byl žalobcem písemně vyzván. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Moldavské republiky, zkoumal soud, zda je na místě se tímto mezinárodním prvkem zabývat; dospěl k závěru o jeho zanedbatelnosti, neboť žalovaný má poslední známě bydliště na území České republiky, kde byly i zdravotnické služby poskytnuty - a z toho vzniklá pohledávka vznikla de facto na základě konkludentní smlouvy uzavřené v České republice, takže jiná vazba sporu k zahraničí není dána. 5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 6. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 7. Žalobce je poskytovatelem zdravotnických služeb. Žalovanému byly poskytovány žalobcem zdravotnické služby (tyto jsou specifikované v přehledu výkonů), když se jednalo o služby tzv. samoplátcovské. Za tyto služby žalobce žalovanému vystavil fakturu. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. 8. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění účinném do 31. 12. 2013, se ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní výkony uvedené v příloze [číslo] tohoto zákona. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. 10. Žalovanému byla poskytována ústavní zdravotní péče. Žalovanému tak vznikla povinnost v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 48/1997 Sb. a přílohy [číslo] k tomuto zákonu uhradit žalobci úkony tzv. samplátcovské zdravotní služby, které mu žalobce řádně vyúčtoval fakturou. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost uhradit poplatek za jemu poskytnutou péči, soud rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné a žalobcem požadované částky. Žalobci vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné a neuhrazené částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu (výrok I. rozsudku). Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částka 600 jako paušální náhrada za celkem dva úkony po 300 Kč (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání platebního rozkazu). Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci, a to dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. 12. Stát nese náklady na zastoupení žalovaného opatrovníkem, neboť je neznámého bydliště (výrok IV.).