15 C 191/2022-18 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 6 204 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a dále smluvní pokuty ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že je oprávněným poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 ZoSÚ, a je vedený v Seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeném Českou národní bankou. Žalobce poskytl dlužníkovi dne [datum] na základě jeho žádosti ze dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 3000 Kč splatný původně dne [datum]. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobci sjednaný poplatek, jehož výše je specifikována dále v žalobním petitu. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě žalobci nevrátil, kdy tak neučinil ani po řadě urgencí a upomínek ze strany žalobce. Žalobci tak nezbylo, než se obrátit na soud s tímto návrhem, který odůvodňuje následovně. Před poskytnutím úvěru žalovanému žalobce nejprve posoudil dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet, a to s řádnou pečlivostí v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Metodika posouzení úvěruschopnosti aplikovaná žalobcem vychází jednak z jeho vnitřních předpisů, jež byly vyhodnocovány ze strany ČNB v rámci řízení o udělení licence nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů, dále pak z ostatních doporučení ČNB, konkrétně z jejich benchmarků a dále z individuálních stanovisek ČNB přímo adresovaných žalobci. Posouzení úvěruschopnosti se skládá z celé řady jednotlivých kroků. Tyto jsou v konkrétní podobě včetně přesných číselných hodnot k dispozici v příloze (důkazu) nazvané "Skóringová karta" a současně blíže popsány níže. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobce provedl jako první krok tzv. preskóring. Tento primárně vychází ze statistického modelu, reflektujícího dlouhodobě získávaná faktická data, která mají vliv na posouzení úvěruschopnosti. Na základě tohoto statistického modelu byla žalobcem vyhodnocena řada relevantních, individuálních parametrů, vztahujících se přímo k osobě žalovaného a jeho žádosti. V rámci tohoto kroku žalobce posuzuje např. věk žadatele, obec a kraj bydliště, kvalitu a časovou osu žádosti, apod. Konkrétní parametry včetně jejich vyhodnocení jsou obsaženy ve skóringové kartě. Na tomto základě získal žalovaný v rámci algoritmu žalobce skóre, které převyšuje práh ve výši 355, který je první nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru. Žalobce tak v důsledku kladného výsledku přikročil k dalšímu postupu v rámci posuzování žalovaného, resp. jeho schopnosti poskytnutý úvěr splatit. Žalobce si od žalovaného dále vyžádal potvrzení o příjmech žalovaného formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem / daňovým přiznáním / výpisem z bankovního účtu. Žalovaný poskytnul žalobci tyto doklady k doložení svých příjmů, které žalobce dále přikládá jako důkaz k doložení svých tvrzení: výplatní páska za období [číslo], výplatní páska za období [číslo], výplatní páska za období [číslo]. Z těchto podkladů žalobce vypočetl průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši minimálně 36567 Kč. Žalobce tedy disponuje doklady o příjmech žalovaného za 3 období, z čehož ověřil, že příjem žalovaného nepochází výhradně z dávek od státu, ale z jeho pracovní činnosti. Informace o výdajích žalovaného žalobce získal jednak dílem z prohlášení žalovaného a dále pak ze statistického modelu, který vychází z dat publikovaných Českým Statistickým Úřadem. Výše uvedený postup reflektuje jak požadavky zákona a ustálené judikatury, tak závěry odborné literatury. Reprezentativní je např. Rozsudek [anonymizováno] č. j. [číslo jednací], který hovoří o tom, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nemá spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, ale tyto informace vhodně ověřit, resp. podepřít jejich obsah. Odpověď na otázku, jak tyto údaje, tj. informace poskytnuté spotřebitelem, ověřovat, poskytuje komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru ([příjmení], [jméno]. Zákon o spotřebitelském úvěru: komentář. V [obec]: C.H. Beck, 2017. Beckova edice komentované zákony. ISBN [tel. číslo] [číslo]), konkrétně pak část věnována § 86 zmíněného zákona. Žalobcem zvolené řešení koresponduje se závěry obsaženými v citovaném komentáři:„ Nežli spoléhat na údaje sdělené spotřebitelem a ty případně korigovat podle statisticky podložených modelů, považujeme za účelnější využít statisticky podložený model, jehož výstup je korigován v případě, že spotřebitel informuje poskytovatele, že má nějaké neobvyklé výdaje (například nadstandardně vysoké výdaje na životně důležité léky).“ Žalobce při výpočtech nezbytných pro posouzení úvěruschopnosti tedy vedle ostatního (tj. informací poskytnutých ze strany žalovaného) vychází z pravidelně zveřejňovaných dat ČSÚ. Tato data konkrétně a individuálně žalobce aplikuje vždy osobu daného spotřebitele, v tomto případě žalovaného, a to podle hledisek, která ČSÚ ve svých statistikách rozlišuje (např. věk, bydliště, apod.). Po zohlednění výše uvedených faktů žalobce výpočtem a porovnáním individuálních dat zjistil a ověřil měsíční výdaje žalovaného ve výši 15000 Kč za bydlení a energie a [částka] na osobní výdaje. Za účelem zjištění dosavadního plnění závazků ze strany žalovaného a rovněž za účelem zjištění případné míry zadluženosti (tj. výše potenciálních měsíčních splátek žalovaného) žalobce vedle ostatního provedl: lustraci centrální evidence exekucí (0 záznamů, datum dotazu [datum] 12:33:39, viz přiložený důkaz – výpis exekucí), lustraci insolvenčního rejstříku (0 záznamů, datum dotazu [datum] 12:14:21, viz přiložený důkaz - záznam ve skóringové kartě), ověření úvěrové zprávy z registru úvěrů REPI (datum dotazu [datum] 12:33:34), který provozuje Společnost CRIF- [právnická osoba] (viz přiložený důkaz - záznam ve skóringové kartě), registru exekucí a insolvenčním rejstříku neměl žalovaný žádný záznam. Z registru REPI pak žalobce vzal v potaz především informaci o výši pravidelných měsíčních splátek žalovaného, se kterými žalobce dále počítal na výdajové stránce dlužníka (žalovaného), přičemž jako pravidelné měsíční splátky byla u žalovaného zjištěna částka 0 Kč. Dále byl v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobcem provedeny propočty životního minima a volných prostředků dlužníka (žalovaného) ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splácet metodou zátěžového testování negativních scénářů na schopnost splácet úvěr (např. ztráta zaměstnání, záporná amortizace úrokových sazeb apod.), a to vždy, tj. u každého jednoho modelu, s kladným výsledkem. Ve všech scénářích (celkem bylo zvažováno 5 scénářů), které byly žalobcem zvažovány, by žalovaný disponoval nezbytnými prostředky na splacení žalovaného úvěru i za situací, kdy by se mu příjem snížil, zvedly by se úrokové sazby, apod. Postup výpočtu je opět podrobně rozveden v přiložené skóringové kartě, na niž žalobce důkazně odkazuje. Žalobce před poskytnutím předmětného úvěru řádně a důkladně posoudil úvěruschopnost žalovaného, to vše v souladu s požadavky, které jsou na něj v tomto směru kladeny. Na věc bude aplikován zákon č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, který v ustanoveních § 84 odst. 1) a 2) a § 86 odst. 1) ukládá poskytovateli úvěru od spotřebitele zjistit a ověřit informace v přiměřeném rozsahu. Přiměřenost je mimo jiné dána rovněž výši poskytnutého úvěru, když zcela jiné požadavky budou kladeny na úvěr v řádu nižších jednotek tisíc a jiné (zásadně vyšší) na úvěr dosahující řádu statisíců či snad milionů. Již zmíněná související judikatura (Rozsudek [anonymizováno] č. j. [číslo jednací]), hovoří o tom, že poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, ale tyto informace má vhodně ověřit, resp. podepřít jejich obsah. K možným způsobům ověření se vyjadřuje rovněž již citovaná literatura (výše uvedený komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru), obsahující závěr, že:„ …považujeme za účelnější využít statisticky podložený model, jehož výstup je korigován v případě, že spotřebitel informuje poskytovatele, že má nějaké neobvyklé výdaje (například nadstandardně vysoké výdaje na životně důležité léky).“ Žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel mimo jiné z: 1. z konkrétních podkladů a informací mu poskytnutých přímo žalovaným (např. výplatní páska, údaje o výdajích, apod.); 2. z konkrétních podkladů a informací zjištěných o žalovaném ze strany žalobce (výpisy z registru dlužníků, exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku, apod.); 3. z objektivních statistických údajů individuálně konkretizovaných k osobě žalovaného (údaje ČSÚ, apod.); 4. z preskóringového modelu žalobce aplikovaného na subjektivní (individuální) údaje žalovaného; 5. propočtů negativních scénářů. Veškeré tyto údaje byly vzájemně validovány a až na základě kladného vyhodnocení žalobce poskytl žalovanému úvěr. Jinými slovy lze konstatovat, že žalobce při posuzování úvěruscho