15 C 295/2022-17 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ postupitel“) smlouvu o kontokorentním úvěru na základě, které Postupitel umožnil žalovanému přečerpaní spočívající ve zpřístupnění peněžních prostředků Postupitelem žalovanému nad rámec aktuálního zůstatku na účtu ve sjednané výši 15.000 Kč a za dohodnutých podmínek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, kontokorent byl splatný na požádání v souladu s čl. 2 Smlouvy. Tvrzené skutečnosti vyplývají z ustanovení uzavřeného Návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu. Strany se v bodu III. Smlouvy dohodly, že žalovaný je oprávněn splácet čerpané částky v termínech a částkách dle svého uvážení, musí být však splacen v plné výši, včetně úroků a Cen, nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání, nejpozději k tomuto datu měl žalovaný zajistit na účtu dostatek prostředků ke splacení pohledávek banky. Čerpat mohl i opakovaně s tím, že úvěr musel být splacen do 1 roku od každého prvního čerpání následujícího po splacení úvěru v plné výši. Jak vyplývá z obratové historie, žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků ve smyslu bodu IV. Smlouvy, a tak postupitel využil svého oprávnění uvedeného v IV. Smlouvy a požádal o úhradu dlužné částky. Jako důkaz žalobce přikládá výzvu k zaplacení, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že dlužná částka byla převedena ke dni [datum] na evidenční účet. Pohledávka se tak stala k tomuto dni splatnou dle ustanovení IV. Smlouvy. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy, tak tvoří: dlužná jistina 18 405,72 Kč; zákonné úroky z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 18 405,72 Kč za období od [datum] do zaplacení. Podrobný rozpis jednotlivých dlužných částek je možno nalézt v obratové historii, jež je přílohou této žaloby. Obratová historie obsahuje přehled čerpání úvěru a veškeré informace, z nichž vyplývá výše žalovaného nároku a to vše v českých korunách. Dne [datum] uzavřel postupitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum]. Jako důkaz žalobce přikládá kopii oznámení o postoupení pohledávek a předávací protokol. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a rovněž nikterak nereagoval na výzvy žalobce k úhradě jeho dluhu, tak žalobci nezbývá, než domáhat se úhrady své pohledávky soudní cestou. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dle §142a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Navzdory této výzvě však žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávek a jejími přílohami, oznámením o postoupení pohledávky a podacím archem. Rámcová smlouva o finančních službách, Příloha k rámcové smlouvě o finančních službách, Smlouva o sporožirovém účtu Osobní účet [obec] spořitelny a o poskytování souvisejících produktů a služeb, dopis právního předchůdce žalobce ze dne [datum], standartní informace o spotřebitelském úvěru, Smlouva o kontokorentním úvěru na sporožirovém/osobním účtu prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. Čerpání kontokorentního úvěru a výši dlužné žalované pohledávky prokazují výpisy z účtu. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínám, jak prokazuje poslední výzva před podáním žaloby, předžalobní upomínka a podací arch. 5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 6. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud za osvědčenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k žalovanému má soud současně aktivní věcnou legitimaci žalobce za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. C