15 C 399/2021-28 — Okresní soud v Náchodě

1. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 312 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nezaplacení dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Jelikož právní předchůdce žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Podáním ze dne [datum] oznámil právní předchůdce žalobce (původní žalobce) soudu, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení postoupena na nabyvatele a nového věřitele společnost [právnická osoba], a proto navrhl, aby soud připustil s ohledem na postoupení žalované pohledávky změnu účastníků řízení dle ustanovení § 107a o.s.ř., tedy aby společnost [právnická osoba] coby nabyvatel předmětné pohledávky vstoupila do řízení jako žalobce na místo dosavadního žalobce [právnická osoba] [právnická osoba] vyslovila souhlas se svým vstupem do tohoto řízení jako žalobce na místo dosavadního žalobce [právnická osoba] 5. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 9.12.2021, č.j. [číslo jednací] soud připustil vstup společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 6. Soud provedl dokazování těmito listinami – pojistnou smlouvou, stvrzenkou o zaplacení pojistného v hotovosti, sdělení korespondenční adresy, upomínkou k zaplacení neuhrazeného pojistného, předpisy pojistného, oznámením o ukončení pojistné smlouvy, výzvami k úhradě dlužné pohledávky, předžalobními upomínkami, podacími archy, informacemi o sledování zásilky, smlouvou o postoupení pohledávky. Tyto listiny prokazují, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění. Počátek pojištění byl stanoven od [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané pojistné. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil ani po upomínce právního předchůdce žalobce, pojištění tak ke dni [datum] zaniklo. Žalovaný tak právnímu předchůdci žalobce za pojistné období od [datum] do zániku pojištění dluží částku v celkové výši 1 312 Kč, kterou ani po výzvách právního předchůdce žalobce neuhradil. Pohledávka byla postoupena po podání žaloby na žalobce. 7. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 Občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 9. Podle § 2783 odst. 2 Občanského zákoníku je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 2804 Občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal hradit sjednané pojistné. Žalovaný pojistné řádně nehradil. Pojištění tak ve smyslu § 2804 občanského zákoníku zaniklo pro neplacení. Za období od [datum] do zániku pojištění činila dlužná pohledávka částku v celkové výši 1 312 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaný dosud dluh neuhradil. Požadavek žalobce na zaplacení pojistného je tedy důvodný. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné zaplatil, nebo že pojištění zaniklo již dříve. To však neučinil a z obsahu spisu se tyto okolnosti nijak nepodávají. Důvodným byl shledán i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejich výše odpovídá ustanovení § 1970 o. z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy došlo k prodlení. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. 15. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se zásadně pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, čísle pojistné smlouvy, druhu pojištění a období, za které nebylo pojištění placeno. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.