5 C 218/2020-333 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,7 % za dobu od [datum] do zaplacení z částky [částka] a částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] za dobu od 11. 8. 2017 do 17. 5. 2019, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od 11. 8. 2017 do 17. 5. 2019, úroku ve výši 7,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že poskytla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po [částka] měsíčně. Žalovaný svoji povinnost neplnil, byl v prodlení s úhradou více než dvou splátek. Žalobce a žalovaný si v Podmínkách spotřebitelského úvěru dohodli, že v případě ukončení smluvního vztahu je žalobce oprávněn učinit veškeré závazky splatnými. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] prohlásila pohledávku z titulu úvěru za splatnou. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku [částka], tvořenou dluhem na jistině ve výši [částka] a poplatky [částka], smluvním úrokem zkapitalizovaným ke dni [datum] ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení zkapitalizovaným ke dni [datum] ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem 7,9% ročně z částky [částka] a zákonným úrokem z prodlení u této částky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil ani částečně. Zpochybňoval platnost uzavření úvěrové smlouvy s ohledem na zdravotní stav žalovaného v době uzavření úvěrové smlouvy. Zpochybňoval správný postup žalobkyně při ověřování způsobilosti žalovaného úvěr splatit. Namítal také, že vzhledem k jeho zdravotnímu stavu mohlo při uzavření úvěrové smlouvy dojít ke zneužití jeho osobních údajů. Namítal rovněž, že uzavřená smlouva je v rozporu s dobrými mravy. 3. V průběhu soudního řízení vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 7,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení žalobu zpět. Částečně zpětvzetí žaloby odůvodnila v řízení zjištěnou skutečností o zdravotním stavu žalovaného v době uzavření úvěrové smlouvy. Na základě závěrů znaleckého posudku z oboru psychiatrie, který zkoumal zdravotní stav žalovaného, mimo jiné i v době uzavření úvěrové smlouvy, překvalifikovala žalobkyně požadovaný nárok na nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně trvá na zaplacení částky, kterou žalovanému poskytla (po odečtení částky [částka], kterou žalovaný zaplatil), žádá tedy zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. Úrok z prodlení z této částky žalobkyně požaduje až ode dne podání žaloby, tj. [datum]. 4. V rozsahu zpětvzetí soud řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř.. 5. Při soudním jednání dne [datum] žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně učinil nesporné tvrzení o tom, že částka [částka] mu byla žalobkyní skutečně poskytnuta. 6. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný žalobkyni zaplatil na poskytnutý úvěr tyto zaplatit tyto platby: 6 285,80 Kč dne [datum], 16 601,68 Kč dne [datum], [datum] dne 204,79 Kč, 60 Kč dne [datum], 11 844,87 Kč dne [datum], částka 59,63 Kč dne [datum], částka 12 049,06 Kč dne [datum], částka 207,92 Kč dne [datum], částka 11 902,19 Kč dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka 12 045,22 Kč dne [datum], částka 87,58 Kč dne [datum] a částka 9 224 Kč dne [datum] Celkem tedy žalovaný zaplatil částku 80 637,47 Kč. 7. Soud v tomto řízení nechal na návrh žalovaného vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví – psychiatrie. Znalci bylo uloženo, aby odpověděl na otázky týkající se schopnosti žalovaného posoudit význam a důsledky úvěrové smlouvy a jeho schopnosti ovládat své jednání takovým způsobem, aby v případě, že bude úvěrová smlouva pro něj nevhodná nebo nesplnitelná, tuto smlouvu neuzavřel. Vzhledem k tomu, že po vypracování znaleckého posudku sama žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy uznala, je nadbytečné, aby soud v odůvodnění rozsudku důkaz znaleckým posudkem hodnotil. 8. Podle § 2991 odst. 1 Občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, o co se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že na něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1968 věta 1. Občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V souzeném případě se žalobkyně po žalovaném domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] a žádá zaplacení úroků z prodlení. Žaloba je zcela důvodná. 11. Žalobkyně v průběhu soudního řízení uznala námitky žalovaného o tom, že úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky je neplatná. Současně žalovaný učinil nesporným, že od žalobkyně získal částku [částka]. Protože se účastníci sporu shodli na tom, že smlouva o úvěru je neplatná, získal žalovaný tuto částku od žalobkyně bez právního důvodu. Podle § 2991 odst. 2 Občanského zákoníku se žalovaný přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně o přijatou částku bezdůvodně obohatil. Podle § [číslo] odst. 1 je povinen přijaté bezdůvodné obohacení vrátit. Žalobkyně doložila, že z poskytnuté částky žalovaný vrátil celkem 80 637,47 Kč. Celou tuto částku je nutno odečíst od žalovaným přijatého bezdůvodného obohacení bez ohledu na skutečnost, že žalobkyně původně část této částky započítala na poplatky, které měl žalovaný povinnost platit podle úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva je neplatná, není žalovaný povinen žalobkyni platit žádné poplatky související s uzavřenou smlouvou, ani úroky, k jejichž placení se úvěrovou smlouvou zavázal. Není povinen vracet žalobkyni nic víc, než od ní skutečně přijal a úroků z prodlení. Žalovaný dosud žalobkyni vrátil částku 80 637,47 Kč, nevydal dosud bezdůvodné obohacení ve výši [částka] ([částka] - [částka]). Soud svým rozhodnutím tedy uložil žalovanému bezdůvodné obohacení v této výši zaplatit. 12. Žalovaný je v prodlení se zaplacením částky ode dne následujícího po dni, ve kterém mu bezdůvodné obohacení vzniklo, tj. ode dne následujícího po získání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně žádá zaplacení úroků z prodlení až ode dne podání žaloby, [datum], což je pro žalovaného výhodnější. Výše úroků ke dni [datum] je stanovena prováděcím předpisem a činí 9,7 %. 13. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o.s.ř.. Oba účastníci dosáhli částečného úspěchu ve sporu. Žalobkyně svým úkonem částečného zpětvzetí žalobkyně zavinila, že řízení bylo v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku zastaveno. Ke dni vyhlášení rozsudku je úspěch žalobkyně přibližně poloviční (zpětvzetí žaloby se týká nejen celkem částky [částka], ale také částky [částka] představující úroky ve výši 7,9 % z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení). Z poloviny předmětu sporu bylo řízení zastaveno zaviněním žalobkyně. Soud tedy v souladu s ustanovením § shora citovaných ustanovení, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 14. Státu vznikly v tomto řízení náklady za proplacené znalečné v celkové výši 10 345,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uspěla pouze z poloviny žalovaného nároku, uložil jí soud povinnost zaplatit jednu polovinu těchto nákladů, tj. částku 5 172,75 Kč. 15. Protože na straně žalovaného jsou vzhledem k jeho majetkovým poměrům a dále vzhledem ke skutečnosti, že má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o.s.ř.), nemůže mu soud uložit povinnost zaplatit ani částečně náklady řízení státu. Soud tedy rozhodl, že stát – Česká republika nemá na polovinu náhradu nákladů řízení, které jí v tomto sporu vznikly, právo.