6 C 166/2022-45 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaný dne [datum] cestoval hromadnou dopravou provozovanou [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. a nemohl se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Na žalovaném požaduje žalobce za jízdu bez platného dokladu úhradu jízdného 20 Kč a příplatku k jízdnému 1 500 Kč za porušení přepravního řádu. Aktivní legitimace žalobce je doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi dopravním podnikem města Hradec Králové a.s. jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 2. Elektronický platební rozkaz nemohl soud vydat, neboť žalovaný je omezený ve svéprávnosti a to rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové č.j. [spisová značka], právní moc 26. 6. 2017. Opatrovníkem žalovaného je paní [celé jméno opatrovnice], bytem [adresa opatrovnice] [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum]. 3. Opatrovnice žalovaného ani žalovaný se k věci nevyjádřili K Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu podle § 115a o.s.ř. soud doručil opatrovnici i žalovanému do vlastních rukou. 4. Soud provedl důkazy předložené v listinné podobě. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] prokazuje žalobce žalobní tvrzení o uskutečněné kontrole, kdy žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu. Kontrola proběhla dne [datum] v čase 13,15 hod, linka [číslo] číslo vozu 226. Zápis o kontrole žalovaný podepsal. Totožnost žalovaného byla prokázána občanským průkazem, který nebyl veden v době kontroly jako neplatný. Výše jízdného a příplatku k jízdnému je doložena tarifem pro MHD v [obec] a oprávněnost požadavku na zaplacení příplatku dokládají smluvní přepravní podmínky. 5. Aktivní legitimace žalobce je doložena smlouvou o postoupení pohledávek. Soudu byla předložena i kopie oznámení o postoupení pohledávky. 6. V řízení zjistil soud, že účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. o.z. (z.č. 89/2012 Sb.). Podle § 2578 o.z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní rády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Žalovaný porušil smlouvu tím, že cestoval bez platné jízdenky. Žalovaný skutková tvrzení žalobce nesporoval. 7. Z rozhodnutí, kterým byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, zjistil soud, že žalovaný není oprávněn činit jednání, jehož majetková hodnota přesahuje [částka]. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný je oprávněn uzavírat smlouvu o přepravě a pokud takovou smlouvu (konkludentně) uzavře, je povinen zaplatit jízdné. Pokud tuto povinnost nesplní, je pak povinen zaplatit i přirážku k jízdnému. 8. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř. 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující právní závěry. Žaloba je důvodná. Žalovaný použil dopravní prostředek hromadné dopravy a při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem. Vznikla mu tak povinnost uhradit přirážku k jízdnému ( (§ 2550 o.z., § 37 odst. 5 písm. b),c), odst. 6 z.č. 266/1994 Sb. o drahách ve znění pozdějších předpisů respektive § 18a /1c,2c), 3) z.č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů) a podle § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb. o přepravní řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu. Soud žalobě vyhověl v rozsahu podané žaloby. 12. Žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, když ta byla splatná v den kontroly, žalobce však žádá úrok z prodlení až od data uvedeného ve výroku rozsudku. 13. Další odůvodnění rozsudku s odkazem na ust. § 157/4 o.s.ř. odpadá. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce byl v tomto sporu plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400Kč podle položky 2 bod 1 sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), odměna za zastupování advokátem ve výši 1 000 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci po 200Kč, paušální náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 100 Kč a 21% daň z přidané hodnoty, celkem tedy 2 089 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 /1 o.s.ř.) Náklady jsou splatné ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 15. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, údajích o místu a čase kontroly. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. 16. Soud doměřil žalobci soudní poplatek, neboť elektronický platební rozkaz nemohl být vydán. Elektronický platební rozkaz nemohl být vydán z důvodů omezení žalovaného činit úkony přesahující částku 500 Kč. V daném případě je předmětem sporu částka vyšší. Soud tedy podle sazebníku soudních poplatků, položka 2 bod 2 z.č. 549/1991 Sb. a soudní poplatek doměřil, když tento je podle položky 1 bod 1a) ve výši 1000 Kč. Zaplaceno bylo 400 Kč. K doplacení zbývá částka 600 Kč.