6 C 182/2022-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku, V žalobním tvrzení uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] to dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr převzal žalovaný v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se tak zavázal uhradit částku 27 888 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána ve smlouvě. Poslední splátka připadala na den [datum]. 2. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr pro podnikatele, kde žalovaný uvedl základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o jeho finanční situace, údaje o zaměstnání, o finančních závazcích, výši měsíčního příjmu, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Smlouva byla uzavřena mezi subjekty v rámci jejich podnikatelské činnosti, nejedná se o spotřebitelský úvěr. 3. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas neuhradil. Uhradil pouze částku 17 500 Kč, což odpovídá osmi řádně uhrazeným splátkám. Splátky byly původním věřitele alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky a to dle předpisu splátek, který byl přílohou smlouvy. Na poskytnutou jistinu byla alokována částka 9 106,84 Kč, na smluvně sjednané příslušenství pak částka 8 393,16 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 10 388 Kč, která představuje součet zůstatku jistiny ve výši 5 893,16 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 4 494,84 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn. Splatnost úvěru nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. [datum], ode dne následujícího je žádán úrok z prodlení. Původnímu věřiteli vzniklo také právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 4. Pohledávka byla postoupena žalobci. Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne [datum] s účinností k témuž dni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno písemně dne [datum]. 5. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky částku 21 794,78 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 5 893,16 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 232,09 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 737,80 Kč, nesplacených nákladů za vyhodnocení úvěru v částce 519,22 Kč, nesplaceného inkasního poplatku v částce 1 005,73 Kč, postoupeného sankčního poplatku [částka], postoupených paušálních nákladů na vymáhání v částce 500 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 1 317,04 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 868,80 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 710,94 Kč. 6. Žalobce touto žalobou neuplatňuje sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání, část smluvní pokuty, část postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru a část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. 7. Žalobce tedy požaduje zaplacení těchto nesplacených a postoupených částek: Jistina 5 893,16 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 232,09 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 737, 080 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 519,22 Kč, inkasní poplatek 1 005,73 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 116,47 Kč za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru do [datum] z postoupené jistiny, která byla úročena sazbou 0,15% ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 614,06 Kč po revizním přepočtu od prvního dne prodlení do [datum] z jistiny, účelně vynaložené náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 690 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 716,75 Kč. Žalobce požaduje kapitalizovaný úrok 5 611,31 Kč, který je tvořen součtem nesplaceného úroku 232,09 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 2 737,80 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 519,22 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 005,73 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí úvěru po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti v částce 1 116,47 Kč. Zákonný úrok z prodlení byl postoupen kapitalizovanou částkou, proto je takto žalován. Zákonný úrok z prodlení ve výši určené dnem následujícím po splatnosti je dále žádán ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny. Účelně vynaložené náklady za vymáhání jsou náklady poštovného, telefonní poplatky, osobní návštěva. V daném případě jsou nárokovány náklady za odchozí dopis, odchozí doporučený dopis, telefonický hovor a osobní návštěvu dlužníka. 8. Smluvní pokuta je žádána z jistiny a je vypočtena za dny ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do [datum], tedy za zkrácené období ve prospěch dlužníka. Smluvní pokuta tak odpovídá své zajišťovací funkci. 9. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilky - žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště hlášeném v CEO nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Písemnosti byly žalovanému vyvěšeny na úřední desce. 10. Žalobce navrhoval rozhodnutí věci na základě listin, žalovaný s tímto postupem konkludentně souhlasil. 11. Listinnými důkazy je doloženo žalobní tvrzení. Smlouva o úvěru výše uvedeného čísla prokazuje uzavření smluvního vztahu, výši úvěru, sjednanou výši poplatků a úroků, ujednání o smluvní pokutě. Převzetí poskytnuté finanční částky je potvrzeno podpisem smlouvy. Přehled splátek dokládá existenci dluhu. Žalobce doložil kopie upomínek, výpis úkonů na vymáhání, dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek. 12. Žalovaný zůstal nečinný, proti uplatněnému nároku nevznesl žádné námitky ani připomínky, neučinil žádná tvrzení. Žalovaný na obranu proti žalobě netvrdil ničeho. 13. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Ujednání ve smlouvě nelze považovat za nepřiměřená. Smluvní vztah není vztahem se spotřebitelem, jedná se o smlouvu mezi podnikateli. Žalovaný byl s obchodními podmínkami poskytovatele úvěr