6 C 184/2022-62 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhala po žalovaném zaplacení uvedené ve výroku rozsudku a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v rámci své činnosti poskytla plnění za pojistnou událost a žalovaný je osobou odpovědnou za škodu vzniklou pojistnou událostí. 2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne [datum] ve 20,40 hodin řídil v [obec] na ulici [ulice] vozidlo [anonymizováno 5 slov] [číslo]. V místech az domem [adresa] zajištěl mezi zaparkovaná vozidla, přičemž narazil levým předním rohem vozidla do zadního nárazníku vozidla [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo] ve vlastnictví poškozené [jméno] [příjmení] a následně z místa odjel, aniž by splnil svou zákonnou povinnost a dopravní nehodu oznámil. Škoda vznikla na obou vozidlech. Provedenou lustrací bylo zjištěno, že žalovaný nevlastnil řidičské oprávnění pro žádnou skupinu motorových vozidle. Technická závada jako příčina nehody nebyla na místě zjištěna ani uplatněna. Za uvedené jednání byl žalovaný rozhodnutím Městského úřadu Náchod, odboru dopravy a silničního hospodářství uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e bod 1 a § 125c odst. 1 písm. i) bod 4 z.č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 3. Vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka] ([anonymizována dvě slova] [číslo]) bylo v době dopravní nehody pojištěno podle z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěno u žalobkyně. Škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo]. Žalobkyně tedy uhradila z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rámci pojistné události [číslo] dne [datum] poškozené [jméno] [příjmení] škodu v částce 6 670 Kč a to za škodu na vozidle [anonymizováno]. 4. Žalobkyně uplatňuje nárok na regresní náhradu proti žalovanému, neboť ten řídil pojištěné vozidlo, ale není držitelem řidičského oprávnění. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], s výzvou se mohl seznámit dne [datum] Lhůta k plnění byla 7 dnů. Žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení od [datum]. 5. Soud vydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, který však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit. 6. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desku. 7. Strany souhlasily s rozhodnutím věci na základě listin. 8. Soud učinil následující skutková zjištění: 9. Smluvní vztah mezi žalobkyní a pojistníkem dokládá pojistná smlouva [číslo] Smlouva se vztahuje k vozidlu [anonymizována dvě slova] (označen výše), kterým byla způsobena škoda. Z listiny detail o dopravní nehodě zjistil soud, že žalovaný řídil vozidlo výše uvedené dne [datum], způsobil dopravní nehodu a v důsledku toho vznikla škoda na majetku a to na vozidle. Žalovaný nevlastní oprávnění pro řízení motorového vozidla. Příkazem Městského úřadu Náchod č.j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne 29. 9. 2021 je doloženo, že žalovaný byl uznán vinným spácháním přestupku z nedbalosti podle ust. § 125c odst. 1 písm. a) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. i) bod 4 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil tím, že dne [datum] řídil motorové vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] [číslo], aniž by byl držitelem řidičského oprávnění. S vozidlem chtěl zaparkovat mezi zaparkovaná vozidla, při tomto narazil levým předním rohem vozidla do zadního nárazníku vozidla [příjmení] [příjmení], r.z. [anonymizováno] [číslo]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Ke zranění osob nedošlo. Žalobkyně likvidovala pojistnou událost pod [číslo]. Výše škody, kterou žalobkyně uhradila, dokládá zápis o poškození motorového vozidla, kalkulace opravy, fotodokumentace, a doklad o vyplacení žalované částky poškozené. Žalovaný byl vyzván k dobrovolnému plnění přípisem z [datum] Lhůta pro plnění byla stanovena do [datum]. Žalovanému byla zaslána také předžalobní výzva, datovaná [datum]. 10. Podle § 2 písm. f) z.č. 168/1999 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 11. Podle § 10 odst. 1 písm. g) z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil., jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. 12. Podle § 6 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 13. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud podřadil v řízení zjištěný skutkový stav pod výše citovaná ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je zcela důvodný. 16. Soud na tomto místě nejprve odkazuje na znění ust. § 135 o. s. ř., dle kterého je soud v předmětném řízení vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. O jednání žalovaného, které je důvodem požadavku žalobkyně na regresní nárok na jí hrazenou škodu, rozhodl příslušný správní orgán tak, že žalovaný tímto jednáním spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. i) bod 4 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu., soud je tímto rozhodnutím vázán. 17. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně důvodně požaduje úhradu částky, kterou vyplatila v rámci uvedené pojistné události vzniklé na základě výše popsané dopravní nehody. Žalovaný řídil vozidlo bez příslušného řidičského oprávnění a je tedy povinen zaplatit žalobkyni částky, kterou hradila z důvodů uvedené pojistné události. Částku, kterou žalobkyně plnila poškozené, je žalovaný povinen žalobkyni uhradit v rámci požadavku na regresní náhradu. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a je dán ustanovením § 10 odst. 1 písm. g) z.č. 168/1999 Sb. Žalovaný zůstal nečinný, soudní písemnosti si nevyzvedává, na obranu proti uplatněnému nároku ničeho netvrdil. K tíži žalovaného jde skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek v místě svého trvalého bydliště. Žalovaný byl vyzván k tvrzení na obranu proti uplatněnému nároku, zásilky se dostaly do sféry jeho vlivu. Žalovaný na obranu proti uplatněnému nároku ničeho netvrdil. Soud tedy žalobě, vyhověl a to i ohledně požadavku na zaplacení úroků z prodlení, pouze s výjimkou požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dny [datum] a [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění dopisem ze dne [datum] a v tomto dopise stanovila lhůtu pro zaplacení žalované částky do [datum]. Lhůta v předžalobní výzvě tedy nemůže být kratší, než původně stanovená lhůta pro dobrovolné plnění. V prodlení s plněním je žalovaný až od [datum]. 18. Lhůtu k plnění stanovil soud v zá