6 C 19/2022-24 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalovaná s žalobcem uzavřela dne 11. 10. 2018 smlouvu o úvěru ve výši 18 180,00 Kč (skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč), podle které měla splácet týdně 303,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 9 400 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43. 503 % na souhrnný poplatek – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaná částka 8 780 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56. 497%) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43. 503% - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. 2. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalované, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. 3. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, ovšem žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovanou ve výši 9 400 Kč, vydělil týdenní splátkou 303 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již ke dni 23. 5. 2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 4. 12. 2019 a datum prodlení ke dni 5. 12. 2019. 4. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované, prověřil osobu žadatelky v dostupných databázích apod. Následně učinil závěr, o schopnosti žalované úvěr splácet a úvěr jí poskytl. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zůstala nečinná, konkludentně tedy také souhlasila s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. 6. Soud rozhodl postupem podle § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání na základě předložených listin. Žalobce tento postup navrhl, žalovaná s ním souhlasila konkludentně. 7. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. 8. Žalobce poskytl žalované úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení. Finanční částku ve výši sjednané ve smlouvě žalovaná převzala osobně, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční karta klienta. Dluh prokazuje přehled splátek – informace o smlouvě. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k uhrazení dlužné částky, což dokládá předžalobní upomínka a přehled odeslané pošty. 9. Žalovaná zůstala nečinná, proti uplatněnému nároku ničím nebrojila, netvrdila žádné skutečnosti, které by nárok zpochybnily. Neprokázala, že by dlužnou částku, která je předmětem žaloby, nebo její část uhradila. Písemnosti se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jejího bydliště. 10. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 122 z.č. 257/2016 Sb. dle odst. 1) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 16. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytl jí peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky a sjednaný poplatek vrátit ve sjednané lhůtě. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaná byla seznámena s podmínkami poskytnutí úvěru, odsouhlasila úvěrovou smlouvu a byly jí poskytnuty standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaná dluh řádně neuhradila, vznikla jí tak povinnost uhradit také zákonný úrok z prodlení. Jiné platby sjednané ve smlouvě pro případ jejího porušení žalobce nenárokuje. Poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované, žalovaná to nezpochybnila Protože žalovaná svoji povinnost nesplnila, domáhá se žalobce důvodně zaplacení dlužné částky a zákonného úroku z prodlení. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce splnil povinnost tvrzení, ohledně svých tvrzení unesl důkazní břemeno, tvrzení prokázal listinami. 19. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč. Jiné náklady řízení žalobce neuplatnil. Náklady řízení jsou splatné v zákonné lhůtě dle § 160/1 o.s.ř.