6 C 274/2022-43 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kdy žalovanému poskytl úvěr ve výši 5 000 Kč. [příjmení] úvěru byla žalobcem žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet, když číslo tohoto účtu uvedl žalovaný ve smlouvě. Dále tvrdil, že v bodě 4.1 a násl. smlouvy se žalovaný zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však do výše minimální splátky 300 Kč. Tvrdil, že účastníci si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 000 Kč, který má pokrýt náklady žalobce související se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy si dále účastníci sjednali, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy si dále sjednali, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení a v případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Tvrdil, že celková výše dluhu je tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu ve výši 2 834 Kč. 2. Dále tvrdil, že v bodě 6.6 smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobce uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně za mimosoudní vymáhání dlužné částky a to dle mandátní smlouvy z [datum]. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. 3. Žalobce eviduje částečnou úhradu dluhu ve výši 4 902 Kč. Částečná úhrada byla dle smlouvy použita na úhradu pohledávek žalobce v následujícím pořadí: 1.příslušenství, poplatky za čerpání úvěru a smluvní pokuty v pořadí tak, jak vznikla jejich splatnost, 2.jistina úvěru po částech odpovídajících jednotlivým čerpáním jistiny v pořadí tak, jak docházelo k čerpání jednotlivých částí jistiny. Pokud došlo k zaúčtování peněžních prostředků na určitou část jistiny dle bodu 2.předchozí věty, a tato část jistiny nebyla doposud zcela doplacena, zaúčtují se veškeré další peněžní prostředky, přijaté od klienta přednostně na tuto část jistiny, po doplacení toto části jistiny se dále pokračuje v pořadí dle předchozí věty. 4. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradit a je tak od [datum] v prodlení. Žalobci vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 4 295 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum]. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal nečinný konkludentně tedy také souhlasil s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do schránky. 6. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. 7. Žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o revolvingovém úvěru výše označená. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Poskytnutí úvěru prokazují výpisy z běžného účtu, Průběh splácení dokládají výpisy k revolvingovému úvěru založené ve spise. Žalovaný úvěr žalobci řádně nesplácel. Žalovanému byla poskytnuta částka celkem 5 000 Kč. Měl uhradit tuto půjčenou částku, dále poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, což je částka 1 000 Kč. Dále měl hradit smluvený úrok a případně poplatky za vymáhání. Z důvodů prodlení žalovaného se stal úvěr splatný. Mandátní smlouvu, na kterou odkazuje žalobce uzavřel právní předchůdce žalobce. Částečnou úhradu dluhu započet žalobce podle pravidel sjednaných ve smlouvě. 8. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 10. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Žaloba je z části důvodná. 12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 13. Soud má v řízení tedy zcela nepochybně prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl částku výše uvedenou. Žalovaný nesplácel poskytnutou částku žalobci tak, jak se zavázal ve smlouvě o úvěru, čímž porušil smluvní ujednání mezi účastníky řízení. Úvěr se stal splatným. Vedle nároku na uhrazení poskytnuté částky žalobci vznikl rovněž nárok na uhrazení poplatku za čerpání úvěru a sjednaného úroku z prodlení. Vzhledem k uvedenému tak soud žalobci přiznal právo na zaplacení žalované částky a zákonného úroku z prodlení z této částky požadovaného žalobcem tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše ú