6 C 331/2021-46 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku, V žalobním tvrzení uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] to dne 17. 4. 2020. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala ve smlouvě, jejíž součástí byly podmínky úvěru, uhradit poskytovateli úvěru celkem částku 30 750 Kč s příslušenstvím a to nejpozději do 16. 5. 2020 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ze svého účtu na účet [právnická osoba]. Úvěr byl poskytnut žalované bezhotovostně, převodem na účet. Uzavření smlouvy probíhalo následujícím způsobem. Žalovaná zažádala o úvěr online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje, zadala číslo svého občanského průkazu, poskytla kopii občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti uhradila verifikační poplatek, který odeslala ze svého osobního bankovního účtu, který byl veden na její jméno. Touto platbou byla ověřena totožnost žalované a byla dokončena žádost o půjčku. Žalovaná obdržela předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Po proběhnuvším schvalovacím procesu, prověření bonity žalované byla žádost o úvěr žalované schválena a byla jí zaslána částka 25 000 Kč na účet, ze kterého zaslala verifikační platbu. Žalovaná byla seznámena se Všeobecnými obchodními podmínkami a tyto odsouhlasila. Žalovaná byla řádně informována o podmínkách úvěru a dostala potřebná vysvětlení. 2. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. V důsledku toho jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny a to za každý den prodlení. Žalovaná byla také povinna zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku. 3. Aktivní legitimace žalobce je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, která je svým obsahem rámcovou smlouvou. Na základě rámcové smlouvy následně dochází k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Postoupení pohledávek je účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek. Strany o každém dílčím postoupení pohledávek vyhotovují tzv. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, které dokládá postoupení konkrétní pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem. 4. Žalobci byla postoupena pohledávka v celkové výši 35 283 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 750 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 550 Kč a paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 983 Kč Náklady za upomínání jsou dle sazebníku 50 Kč za jeden upomínací dopis. Kapitalizovaný úrok se skládá z částky nesplaceného úroku ve výši 5 750 Kč a neuhrazených paušálních nákladů za upomínání ve výši 983 Kč, tedy celkem činí 6 733 Kč a tato částka tvoří příslušenství pohledávky. 5. Žalobce nad rámec postoupeného příslušenství požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 219,18 Kč, po revizním přepočtu od 17. 5. 2020 do 6. 4. 2021 (výpočet je do tzv. rozhodného dle v souladu se smlouvou o postoupení pohledávek). Dále je žádán zákonný úrok z prodlení. Žalobce také požaduje náklady za mimosoudní vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, což jsou náklady za osobní návštěvu. O výši nákladů za jednotlivé úkony byla žalovaná informována. 6. Smluvní pokutu žádá žalobce z důvodů porušení povinností žalované. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Postoupena byla ve výši 3 550 Kč, žalobce žádá po revizním přepočtu částku 3 550 Kč a to z dlužné jistiny za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 17. 5. 2020 do 6. 10. 2020. 7. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilky - žalobu i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště hlášeném v CEO nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Písemnosti byly žalované vyvěšeny na úřední desku. 8. Listinnými důkazy je doloženo žalobní tvrzení. Smlouva o úvěru výše uvedeného čísla včetně obchodních podmínek, potvrzení o přijetí verifikační platby a doklad o zaslání sjednané částky na účet žalované prokazuje uzavření smluvního vztahu, výši úvěru, sjednanou výši poplatků a úroků, ujednání o smluvní pokutě. Žalobce doložil kopie upomínek, sazebník poplatků za upomínky a dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek a potvrzení o provedené platbě za postoupené pohledávky. Dále doložil kopii oznámení o postoupení pohledávky. 9. Žalovaná zůstala nečinná, proti uplatněnému nároku nevznesla žádné námitky ani připomínky, neučinila žádná tvrzení. Žalovaná na obranu proti žalobě netvrdila ničeho. 10. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 122 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. 13. Podle § 122 odst. 3 z.č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 14. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 15. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako potupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Ujednání ve smlouvě nelze považovat za nepřiměřená. Žalovaná byla s obchodními podmínkami žalobce seznámena, ujednání ve smlouvě je jasné a srozumitelné. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostřed