8 C 198/2021-66 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 39.868,08 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum] na spotřebitelské zboží, jejíž součástí byl mimo jiné čl. II. s žádostí o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce, o jeho poskytnutí ve výši nejméně 3 000 Kč a vydání úvěrové/kreditní karty. Podpisem předmětné Žádosti bylo stvrzeno, že žalovaný převzal a seznámil se s Obchodními podmínkami Smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce (revolvingovém úvěru) [právnická osoba] s.r.o. [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen "OP"), které jsou přílohou a nedílnou součástí Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva). Předmětnou Smlouvou se žalobce zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky k čerpání ve výši úvěrového rámce, přičemž žalovaný se zavázal splácet řádně a včas částku vyčerpanou z úvěrového rámce formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené v Sazebníku, a to vždy ke každému 15. kalendářnímu dni měsíce. Výše měsíční splátky byla stanovena na základě výše zůstatku revolvingového úvěru k okamžiku posledního čerpání peněžních prostředků z revolvingového úvěru. Tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využil žalobce svého práva a čerpání úvěru z důvodu neuhrazení 1 splátky pozastavil (viz čl. IV. odst. 6. [příjmení]). Žalovaný se i přes písemné a telefonické upomínání žalobce dostal do prodlení s úhradou pěti měsíčních splátek (splátka splatná 15. 3. 2018, splátka splatná dne 15. 4. 2018, splátka splatná dne 15. 5. 2018, splátka splatná dne 15. 6. 2018, splátka splatná dne 15. 7. 2018), čímž došlo k zesplatnění veškerých závazků žalovaného vůči žalobci vyplývajících ze Smlouvy, a to dnem následujícím po splatnosti nejpozději dospělé dlužné měsíční splátky ve smyslu VI. odst. 2. písm. b) OP. V takovém případě je žalovaný povinen uhradit zejména veškeré dlužné splátky do dne předčasné splatnosti závazků (ztráta výhody splátek), jakož i další nároky vyplývající ze Smlouvy, OP, Sazebníku včetně nesplacené jistiny úvěru. Přípisem označeným jako Zesplatnění pohledávky ze dne 27. 7. 2018 byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě celkové dlužné částky. Celková dlužná částka ke dni zesplatnění smlouvy činila 39.868,08 Kč a skládala se z dlužných splátek splatných do dne předčasné splatnosti ve výši 7.310 Kč, poplatků za odeslání upomínek ve výši 450 Kč (za tři odeslané upomínky), smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek ve výši 731 Kč, a z nesplacené části jistiny ve výši 31.377,08 Kč. Současně žalobce vyzval žalovaného k úhradě svého závazku, žalovaný však dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. Za této procesní situace žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů. Smlouva o úvěru ze dne [datum] prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. Výpisy z účtu a platební historie prokazují výši nesplaceného zůstatku úvěru. O zaplacení byl žalovaný upomínán výzvou ze dne 25. 3. 2021, 3. 5. 2021 a 25. 5. 2021. 5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 6. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 9. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 10. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. 11. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4.499 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1.595 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1.500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 504 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 4.499 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.