10 C 261/2023-29 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [bankovní účet], na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr s příslušenstvím pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 805 Kč, počínaje zářím 2018. V článku II. Úroky z úvěru a ceny, bod 1. byla sjednána řádná úroková sazba ve výši 9,00 % p.a.. V článku V. Případy porušení smlouvy, jiné závažné skutečnosti, sankce bod 4. byl sjednán úrok z prodlení ve výši roční úrokové sazby podle Smlouvy zvýšené o 10% ročně. Dne [datum] bylo žalovanému zasláno oznámení o neplnění povinností se splácením úvěru a oznámení, že bude úvěr zesplatněn, z důvodu porušení smluvních ustanovení. Dne [datum] byla zaslána výzva k zaplacení a oznámeno klientovi, že byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Dne [datum] byla zaslána výzva k zaplacení před podáním žaloby. Na základě zaslané výzvy nebyla zaplacena žádná splátka. K [datum] činí zůstatek úvěru částku 37 055,91 Kč, z toho jistina činí částku 32 947,00 Kč, řádný úrok činí částku 1 196,36 Kč, úrok z prodlení činí částku 773,35, poplatky činí částku 2 139,20 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Ze smlouvy o úvěru č. smlouvu o úvěru č. [bankovní účet] ze dne [datum] a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalokyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství. 5. Výpisy z úvěrového účtu má soud za prokázané jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěr čerpal. 6. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a archem české pošty má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. 7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 8. Po provedeném dokazování listinami, a to smlouvu o úvěru č. [bankovní účet] dne [datum], má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit výše uvedenou částku, společně s příslušenstvím úvěru. 9. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 14. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyně břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 15. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně průběh úvěrového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit plnění dle smlouvy. V neposlední řadě vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. 16. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 604 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 404 Kč, dále náhrada hotových výdajů žalobkyně, jejichž výše byla stanovena dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), za 2 provedené úkony ve výši úkon á 100 Kč – návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky). Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují 1 604 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní