10 C 42/2023-35 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 52 270,45 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel [datum] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Ke dni [datum] (datum posledního čerpání úvěru) žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 67 052 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení: Čerpání úvěru (tzv. Komfort čerpání) souhrnně evidované na podúčtu [číslo]. Tuto část úvěru se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 26. 28 %. V souladu s úvěrovou smlouvou byl žalovaný povinen hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 7,99% z měsíční splátky úvěru. Žalobce účtoval v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů. V případě tohoto úvěru žalobce žalovaného vyzval k úhradě smluvní pokuty ve výši 234 Kč formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne [datum]. Dne [datum], před tím, než se úvěr stal v důsledku prodlení žalovaného splatným, vyzval žalobce žalovaného k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný v této lhůtě dlužnou splátku neuhradil. Dopisem ze dne [datum] žalobce v souladu s příslušnými všeobecnými obchodními/úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupil. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum], a dluh žalovaného v celkové výši 55 770,45 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Dlužnou částku ke dni zesplatnění úvěru tvoří součet následujících položek: jistina 51 560,49 Kč, úroky (úroky z úvěru do jeho zesplatnění) 3 496,56 Kč, pojistné 479,40 Kč a smluvní pokuta za prodlení 234 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného ke splnění dluhu. Znovu vyzval žalobce žalovaného ke splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Po odstoupení od úvěrové smlouvy žalovaný zaplatil částku 3 500 Kč, která byla přednostně započtena na jistinu úvěru. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo ve Francii, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o.s.ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 6. Ze žádosti/smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] Všeobecných obchodních podmínek žalobce má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 67 052 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách každé ve výši 5 % poskytnutého úvěrového rámce. 7. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce zároveň vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 55 771 Kč. 8. Z výpisů z úvěrového účtu klienta má soud za prokázané, jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěrový rámec čerpal a dále, že žalovaný žalobci úvěr řádně nesplácel. 9. Z přípisu označeného jako„ Výzva k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce opětovně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky zesplatněného úvěru ve výši 52 270,45Kč, a to neprodleně na účet právního předchůdce žalobce. 10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti s ohledem na soulad i v detailech a shodu obsahu různých důkazů. Tyto důkazy pak nebyly co do jejich pravosti či pravdivosti nijak významně zpochybněny. 11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 12. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr v celkové výši 67 052 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky, které byl oprávněn čerpat, vrátit formou pravidelných měsíčních splátek, každé ve výši 5 % poskytnutého úvěrového rámce, minimálně ve výši 500 Kč. Žalovaný dluh řádně nesplácel, a proto žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum] a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný pohledávku žalobkyni v plné výši nezaplatil. Ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy se jednalo o částku ve výši 55 571 Kč. Uvedená částka se sestávala z dlužné jistiny ve výši 46 832 Kč, dlužných měsíčních splátek ve výši 8 706 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 234 Kč. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka, na tuto nereagoval. Žalovaný na dlužnou částku uhradil 3 500 Kč. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalob