12 C 147/2022-57 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 10 777 Kč z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalovanému. Žalobce se žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu dne [datum] ve výši 10 000 Kč a finanční prostředky byly převedeny na účet na jméno žalovaného. Žalovaný si dále sjednal další zpoplatněné služby v hodnotě 770 Kč. Žalovaný na splátku úvěru neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný nehradil svůj závazek řádně, byly mu naúčtovány úroky z prodlení. Jelikož žalovaný řádně svůj dluh nesplácel, žalobce dluh z uvedeného úvěru zesplatnil. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky 10 000 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny 10 000 Kč a poplatků 770 Kč. Žalovaný na uvedenou výzvu nijak nereagoval. Žalobce tak požaduje úhradu neuhrazené částky ve výši 10 770 Kč a úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>4. Soud v projednávané věci provedl tyto důkazy:</b> 5. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru kamali, občanským průkazem žalovaného, přehledem základních poplatků, úvěrovou smlouvou má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvou dne [datum]. [příjmení] žalovaného byla ověřena. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář a přehled plateb pro případ prodlení žalovaného. Součástí také byl přehled základních poplatků kamali. 6. Potvrzením o platbě ze dne [datum], má soud za prokázané, že na účet žalovaného byly zaslány finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. 7. Potvrzením o provedení bonity klienta, má soud za prokázané, že žalovaný doložil, že má průměrné příjmy ve výši 35 000 Kč, pracuje jako OSVČ, jeho druh/žka má příjem 15 000 Kč měsíčně, neprochází registry dlužníků a hradí své závazky. 8. Potvrzením o platbě má soud za prokázané, že na účet žalovaného byla dne [datum] zaslána platba 10 000 Kč. 9. Výpisem čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovanému byla vyplacena částka 10 000 Kč. 10. Předžalobní výzvou má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 10 770 Kč dne [datum]. Přehledem odeslané pošty a předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky a uvedená výzva byla žalovanému zasílána. 11. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 12. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalobní tvrzení prokazuje formulář o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a zaslání 10 000 Kč dne [datum]. Žalobce se dotazoval na úvěruschopnost žadatele, ten se zavázal, že informace uvedl pravdivě. Žalobce zkoumal řádně bonitu žalovaného. Poskytnutí úvěru dokládá potvrzení žalobce o provedené platbě na účet žalovaného. Výše poplatků vyplývá z uzavřené úvěrové smlouvy a obchodních podmínek planých v době uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dlužné částky, což dokládá předžalobní upomínka. 13. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. 19. Žaloba je důvodná. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytl mu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto prostředky a sjednané poplatky vrátit ve sjednané lhůtě. Současně byly sjednány další, zploplatněné doplňkové služby. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný byl seznámen s povinností hradit sjednané poplatky, účelně vynaložené náklady. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanéum právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. 21. Výše uvedenou částku je žalovaná povinná zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.