12 C 40/2023-39 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 56 630 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] uzavřel dne [datum] s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 31 580 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 451 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,14 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 14 789 Kč (dále jen„ poplatek“). Žalovaný byl povinen úvěrovanou částku splácet ve formě 78 týdenních splátek po 790 Kč, přičemž poslední splátka byla určena na [datum]. Žalovaný se však dostal do prodlení a úvěrovanou částku žalobci nesplácel řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] a žalovaný uhradil toliko 3 990 Kč. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 28 732,02 Kč a dlužný poplatek částku 27 897,98 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se jistina ve výši 28 732,02 Kč dále úrokem ve výši 25,14 % ročně, a to od [datum], tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhrady poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce a žalobce smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Právní předchůdce žalobce a žalobce žalovaného vyzývali k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. Za této procesní situace žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce tento souhlas udělil již v samotné žalobě. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] zákaznické karty, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 30 000 Kč. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě zákazníka. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s výše uvedeným úvěrem poplatek v celkové výši 31 580 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že úvěr ve výši 30 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 78 týdenních plátkách, každé ve výši 790 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum] Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,14 % ročně. 5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného má potom soud za prokázané, že ke dni [datum] činil dluh na jistině 28 732,02 Kč a dluh na poplatku 27 897,98 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli smlouvu, na jejímž základě došlo k postoupení souboru pohledávek z právního předchůdce žalobce na žalobce. Mezi těmito byla i pohledávka za žalovaným plynoucí z výše specifikované smlouvy o úvěru. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobce informován o postoupení pohledávky plynoucí z uváděné smlouvy o úvěru z právního předchůdce žalobce na žalobce. Podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobce toto oznámení zaslal na korespondenční adresu dne [datum]. 8. Výzvou k plnění se základních skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce v zastoupení vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s detailním výpočtem její výše a informacemi o jejím vzniku. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu dne [datum]. 9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. 10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,14 % ročně. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. [příjmení] rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě zákazníka. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že úvěr ve výši 30 000 Kč spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 78 týdenních plátkách, každé ve výši 790 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky v celkové výši (bez příslušenství) 56 630 Kč, když dlužná jistina byla 28 732,02 Kč a dlužný poplatek 27 897,98 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce. Žalovaný poté na dlužnou pohledávku již ničeho neuhradil, a to ani po výzvě žalobce. 12. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce 2019, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouv